107 C 245/2021-23 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 8. 7. 2021 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaná dne 7. 3. 2018 při jízdě na lince hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala úhradu částky 1 520 Kč, představující jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč Dohodou, která byla na místě se žalovanou sepsána, žalovaná uznala nárok žalobkyně. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se proto domáhá rovněž úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení soudního jednání podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Žalobkyně dala souhlas s tímto postupem v žalobě. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud při rozhodování vycházel z obsahu spisu a listinných důkazů předložených žalobkyní. 3. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Dne 7. 3. 2018 cestovala žalovaná prostředkem hromadné dopravy autobusem na lince [číslo] provozované žalobkyní a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Na místě o tom byla sepsána dohoda s cestujícím [číslo] v níž žalovaná uznala co do důvodu a výše pohledávku žalobkyně za její osobou ve výši 1 520 Kč, která se skládala z dlužného jízdného ve výši 20 Kč a přirážky ve výši 1 500 Kč. Tuto částku se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni nejpozději do patnácti kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Totožnost žalované byla ověřena z jejího [číslo obč. průkazu] Dohodu žalovaná podepsala. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradila. K plnění byla žalovaná vyzvána předžalobní výzvou ze dne 16. 3. 2021. 4. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovanou jako cestující byla konkludentně uzavřena přepravní smlouva podle ust. § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a to tím, že žalovaná nastoupila do vozidla přístupného jen s platným jízdním dokladem. Žalované tak vznikla povinnost zaplatit stanovené jízdné v souladu s výše uvedeným ustanovením a ust. § 3 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Protože se žalovaná na výzvu přepravního kontrolora neprokázala platným jízdním dokladem, porušila tak svou zákonnou povinnost podle ust. § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, vzniklo dopravci právo požadovat kromě dlužného jízdného ve výši 20 Kč i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona o silniční dopravě. Tuto pohledávku navíc žalovaná co do důvodu i výše písemně uznala podle ust. § 2053 o. z., čímž se má za to, že dluh v době uznání trval. Soud proto žalovanou zavázal zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč. Protože žalovaná dlužné jízdné a přirážku k jízdnému do 15 dnů od zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu neuhradila, dostala se následujícím dnem do prodlení podle ust. § 1968 o. z., zavázal ji soud podle ust. § 1970 o. z. zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. 5. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšnou žalovanou nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 600 Kč. Tato částka se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a paušální náhrady hotových výdajů za sepis předžalobní výzvy a žaloby po 100 Kč dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb.