108 C 350/2021-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 12 179 Kč s odůvodněním, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 20. 2. 2020 úvěrovou smlouvu prostřednictvím internetových stránek společnosti žalobce [webová adresa]. Zájemce o uzavření smlouvy vyplní požadované údaje, po jejich vyplnění probíhá automatizovaný schvalovací proces. Pokud je žadateli žádost schválena, objeví se na internetových stránkách text smlouvy a na telefonní číslo, které uvedl v žádosti, je zaslán podpisový SMS kód, ve chvíli, kdy kód zadá na webové stránce [webová adresa]., je rámcová smlouva uzavřena a následně je odeslána na e-mailovou adresu, která byla uvedena v žádosti. V případě žalovaného na [email]. Při uzavírání smlouvy o úvěru je ověřena identita žadatele. Na základě úvěrové smlouvy tak byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Schválená výše úvěru byla odeslána prostřednictvím služby ThePay na účet žalovaného dne 20. 2. 2020, v tomto případě byla částka 10 000 Kč zaslána na číslo účtu uvedené v úvěrové smlouvě: [bankovní účet]. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou dlužné částky, načež byl žalobkyní informován o výši dluhu a vyzýván k jeho úhradě. Na úhradu úvěru zaplatil žalovaný v době od 16.3.2020 do 16.8.2020 celkem částku 5 450 Kč. Žalovaná částka sestává z dosud nezaplacené jistiny úvěru ve výši 8 330 Kč, úroků v celkové výši 1 960 Kč, účelně vynaložených nákladů žalobkyně ve výši 360 Kč a smluvních pokut ve výši 1 529 Kč. Žalovaný je v prodlení se zaplacením žalované částky a žalobkyně se proto domáhá také úroku z prodlení v zákonné výši. 2. Dne 20. 2. 2020 je datována smlouva o úvěru, v níž žalobkyně vystupuje jako poskytovatel úvěru a žalovaný jako osoba, které je úvěr poskytnut. Smlouva obsahuje vymezení práv a povinností smluvních stran při poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč a neobsahuje žádný projev vůle žalovaného. Je v ní uvedeno, že byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku a za žalovaného měla být podepsána kódem. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení smlouvy. Dne 20. 2. 2020 byla z účtu žalovaného odeslána na účet žalobkyně částka 1 Kč a téhož dne pak byla z účtu žalobkyně na účet žalovaného zaslána částka 10 000 Kč, jak má soud za prokázáno z potvrzení o provedené platbě a výpisu proplacení smlouvy. Z výpisu čerpání a plátek má soud za prokázáno, že žalovaný zaplatil žalobkyni na úhradu svých závazků z výše uvedené smlouvy částku v celkové výši 5 450 Kč. 3. Žalobkyně opírala svůj žalobní nárok o tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet způsobem uvedeným ve smlouvě. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy však nebylo v řízení prokázáno. Listina předložená žalobkyní neobsahuje žádný projev vůle žalovaného a soudu nebyly předloženy žádné důkazy, z nichž by bylo prokázáno, že smlouva konkrétního obsahu byla mezi účastníky uzavřena jiným způsobem, např. za pomoci prostředků komunikace na dálku. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila, zabavila se tak možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Soud má proto za to, že žalobkyně neprokázala smluvní základ žalobního nároku. V řízení však bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 10 000 Kč a za absence smluvního základu takového plnění se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. Z částky 10 000 Kč, kterou žalovaný od žalobkyně bez právního důvodu přijal, však žalovaný již žalobkyni zaplatil částku 5 450 Kč. Z těchto důvodů bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 4 550 Kč, neboť částku 5 450 Kč již žalovaný žalobkyni zaplatil. Ve smyslu § 1968 a 1970 občanského zákoníku má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť další nároky žalobkyně mají původ ve smlouvě, jejíž existence nebyla v řízení prokázána. 4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně převážně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.