109 C 334/2020-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 5 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že dne 16. 12. 2019 [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako původní věřitel a žalobkyně jako nový věřitel uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Původní věřitel a žalovaný dne 14. 9. 2016 uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 5 000 Kč, částka měla být uhrazena do 16. 10. 2016. Žalovaný z dluhu ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Po provedeném dokazování soud žalobu zamítl z důvodu nedostatku aktivní legitimace žalobkyně. V řízení bylo smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 12. 2019 prokázáno, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Postupitel [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] oznamuje dne 22. 1. 2020 žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Následně však z listin, které byly žalobkyni předloženy, a to z prohlášení pro nového klienta vyplývá, že [právnická osoba] poskytuje žalovanému úvěr ve výši 5 000 Kč s datem splatnosti 16. 10. 2016. K důkazu je také předložena listina nazvaná jako faktura [číslo] ze které bylo prokázáno, že [příjmení] [příjmení] [jméno] měla zaslat 5 000 Kč na adresu odesílatele [obec] – [část obce], [ulice a číslo], trvání půjčky je uvedeno od 13. 9. 2016 do 16. 10. 2016. Ani jedna z listin není účastníky tvrzené smlouvy o úvěru podepsána a soud nemůže učinit závěr, že [právnická osoba] [příjmení] [jméno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 nebo smlouvou o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Pokud by toto bylo prokázáno, tak se jedná o odlišného věřitele od věřitele, který měl pohledávku za žalovaným postoupit na žalovaného, když v žalobě je tvrzeno, že se jednalo o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnost důkazní ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.