109 C 358/2020-61 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 3 499 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 18. 5. 2018 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 405, 14 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalovaný a [právnická osoba] uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 3 500 Kč, žalovaný však z částky uhradil pouze 1 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 4. 2018 byla smlouva postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 405,14 Kč je vypočten z částky 3 499 Kč za dobu od 11. 11. 2016 do 20. 4. 2018. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobu zamítl. Žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto 3 500 Kč. Tento měl částku uhradit do 10. 11. 2016. Toto tvrzení však prokázáno nebylo. Skutkový závěr o uzavření jakékoli smlouvy mezi [právnická osoba] a žalovaným nelze učinit z žádných listin, které byly předloženy a to faktury – daňového dokladu [číslo] platební bilance k výše uvedené smlouvě, sdělení věřitele, co je nutno učinit k uzavření smlouvy (čtyři podpisy na smlouvě, jeden podpis na prohlášení klienta, oboustranná kopie občanského průkazu s tím, že podepsané dokumenty mají být zaslány formou doporučeného dopisu). Skutkový závěr o uzavření smlouvy nelze učinit ani z listiny nazvané rámcová smlouva o úvěru dne 3. 11. 2016, kterou měli uzavřít [právnická osoba] a žalovaný, kde je uvedeno, že uzavřeli rámcovou smlouvu, další náležitosti tvrzené úvěrové smlouvy v této listině obsaženy nejsou, listiny nejsou žalovaným podepsány. Ani prohlášení klienta, které bylo předloženo k důkazu, není žalovaným podepsáno. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění své povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 3 o.s.ř. s tím, že nebylo prokázáno tvrzení, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli nějakou smlouvu. Soud nárok žalobkyně nemohl posoudit ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení § 2993 o. z., když nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně a to [právnická osoba] zaslala žalovanému na účet nějakou finanční částku. Soudu byl předložen neúplný výpis z [anonymizována dvě slova] z listopadu 2016, z tohoto však nelze učinit závěr, že by se jednalo o účet vedený na jméno tvrzeného původního věřitele. Opět soud uvádí, že žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti důkazní, když ve výpisu je pouze uvedena identifikace platby [celé jméno žalovaného] – půjčka [právnická osoba], z toho však nelze učinit závěr, že [právnická osoba] zaslala nějaké finanční prostředky na účet na jméno žalovaného, jelikož identifikaci platby uvádí osoba, která platbu činí. Toto však neprokazuje, kdo a komu platil. Soud tak žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., když procesně úspěšnému žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.