109 C 360/2021-47 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 6 056 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 556,46 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 630,14 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 668,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení ve výši 9,75 %, úrok 29 % ročně z částky 3 668,99 Kč od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dne 6. 10. 2017. Žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč. Tento se zavázal uhradit kromě jistiny na poplatcích spojených s uzavřením smlouvy 5 330 Kč. Žalovaný však zaplatil pouze 6 574 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 556,46 Kč je vypočten jako zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 668,99 Kč od 8. 6. 2019 od 18. 12. 2020 a kapitalizovaný úrok ve výši 2 630,14 Kč z úroku 29 % z částky 3 668,99 Kč od 18. 8. 2020 do 18. 12. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud činí tento závěr o skutkovém stavu: Dne 6. 10. 2017 společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, tento se zavázal uhradit se zapůjčenou částkou 932 Kč úrok, 2 194 Kč poplatek za zpracování úvěru a 2 204 Kč poplatek za administrativní činnost, částka měla být uhrazena ve 45 týdenních splátkách po 274 Kč. Žalovaný vyplnil zákaznickou kartu - žádost o spotřebitelský úvěr, kde uvedl, že je zaměstnán, jeho čistý měsíční příjem činí 10 728 Kč, výdaje nemá žádné, ale odhaduje je na částku 5 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] jako postupitele postoupena na žalobkyni jako postupníka. 4. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, tato byla posouzena dle ustanovení § 1879 o. z. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 6. 10. 2017 smlouvu o zápůjčce dle ust. § 2390 o. z., žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč. Žalobkyně však řádně netvrdila a neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Zákaznická karta, kterou vyplňoval žalovaný, není řádným prověřením solventnosti, když těžko lze se spokojit se sdělením, že žalovaný nemá žádné pravidelné měsíční výdaje, tyto však odhaduje na částku 5 000 Kč Smlouva o zápůjčce je tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, žalobkyně tvrdí, že žalovaný uhradil 6 574 Kč. Soud tedy přiznal rozdíl v této částce, tedy 426 Kč (7 000 Kč mínus 6 574 Kč). Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Soud vzal za výzvu k úhradě dluhu, výzvu ze dne 28. 6. 2021, která dle podacího lístku byla ve stejný den dána k poštovní přepravě. Dne 7. 7. 2021 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Úroky z prodlení jsou v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Pokud se žalobkyně domáhala částek vyšších, s ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.