111 C 296/2021-52 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2021 domáhala po žalované zaplatit částku 5 363,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 12. 8. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že žalobkyně na základě kupních smluv poskytla žalované elektronická zařízení, žalovaná za poskytnutá zařízení dosud nezaplatila sjednané ceny, žalovaná rovněž dosud dluží cenu za poskytnuté služby třetích stran, k zaplacení nedošlo ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k prvnímu jednání se nedostavila, ačkoliv byla včas a řádně předvolána, zásilka s předvoláním spolu s žalobou jí byla doručena dne 7. 10. 2021 náhradní formou doručení dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvila, ani nepožádala o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Provedeným dokazováním má soud za zjištěné, že žalobkyně jako podnikatel a žalovaná jako fyzická osoba uzavřely dne [datum] písemnou účastnickou smlouvu [číslo] na základě které žalovaná jako uživatel telefonního čísla [číslo] byla oprávněna a žalobkyně povinna z poskytování služeb elektronických komunikací a dalších nabízených služeb ve sjednaném rozsahu. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné ke dni 26. 1. 2014. Součástí účastnické smlouvy byla i smlouva kupní, kdy účastníci se dohodli, že žalobkyně žalované prodá koncové zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] - [anonymizováno] (dále jen„ zařízení“) za cenu 3 001 Kč, žalovaná při převzetí zařízení zaplatila jen 391 Kč s tím, že částka 1 000 Kč je slevou podmíněnou dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy, tj. 24 měsíců, a využíváním služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši základní ceníkové ceny paušálu tarifu, v opačném případě se žalovaná zavázala žalobkyni podmíněnou slevu zaplatit a to i v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení ohledně její osoby. Základní ceníková cena smlouvou sjednaného tarifu činila částku 1 275 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zbytek ceny ve výši 2 001 Kč po 70 Kč měsíčně ve 23 splátkách. V účastnické smlouvě [číslo] písemně uzavřené dne [datum] bylo za stejných podmínek žalované (jako uživatelce telefonního čísla [číslo]) prodáno zařízení [anonymizována dvě slova] [rok] za cenu 3 001 Kč, žalovaná při převzetí zařízení zaplatila jen 391 Kč s tím, že částka 1 000 Kč je slevou podmíněnou dodržením sjednané doby trvání účastnické smlouvy, tj. 24 měsíců, a využíváním služeb s tarifem s minimálním měsíčním paušálem ve výši základní ceníkové ceny paušálu tarifu, v opačném případě se žalovaná zavázala žalobkyni podmíněnou slevu zaplatit a to i v případě, že bude zahájeno insolvenční řízení ohledně její osoby. Základní ceníková cena smlouvou sjednaného tarifu činila částku 1 275 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit zbytek ceny ve výši 2 001 Kč po 70 Kč měsíčně ve 23 splátkách. Nedílnou součástí i této smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně účinné ke dni 26. 1. 2014. Totožnost žalované byla při uzavření obou smluv ověřena z jejího občanského průkazu. Žalovaná obě zařízení převzala. Protože žalovaná neuhradila fakturami účtované částky za služby a ani splátky poskytnutého zařízení, žalobkyně zesplatnila zbývající splátky a žalované vznikl dluh ve výši 3 220 Kč. K oběma smlouvám byla dohodnuta služba audioutex a premium SMS, platební služba DMS, SMS platba a M-platba. Z vyúčtování služeb za dobu od 27. 2. 2020 do 5. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaná využila služeb třetích stran v hodnotě celkem 2 143,50 Kč. V dopise ze dne 14. 6. 2021 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalovaného dluhu před podáním žaloby, dopis byl odeslán téhož dne žalované poštou na smluvní adresu. 4. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce zhodnotil následujícím způsobem. Žalobkyně je poskytovatelem služeb elektronických komunikací. Mezi žalobkyní a žalovanou byly dle § 2079 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) uzavřeny kupní smlouvy. Na jejich základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované předměty koupě (zařízení). Žalovaná se zavázala za poskytnutá zařízení zaplatit kupní cenu, dle dohody tak mohla učinit i ve splátkách (viz § 1931 o. z.). Bylo prokázáno, že žalobkyně jako prodávající splnila svou smluvní povinnost, kdy žalované jako kupující předměty koupě odevzdala a umožnila ji nabýt vlastnické právo k těmto. Žalovaná obě zařízení převzala, svůj závazek k úhradě kupní ceny ale nesplnila. Žalobě bylo proto ohledně kupní ceny ve výši 3 220 Kč vyhověno. Žalobě bylo vyhověno i ohledně částky 2 143,50 Kč. V tomto rozsahu se jednalo o cenu poskytnutých služeb. Žalobkyně jako poskytovatel služeb elektronických komunikací provozuje i vlastní síť elektronických komunikací, prostřednictvím níž umožňuje účastníkům využívat služeb i jiných subjektů či provádění platebních služeb na základě registrace poskytovatelů platebních služeb malého rozsahu u České národní banky (§ 2 písm. g), § 59 a násl. zákona č. 370/2017 Sb., účinného od 13. 1. 2018). Jedná se o oprávnění účastníka zadávat prostřednictvím sítě žalobkyně a technicky způsobilého koncového zařízení (elektronického komunikačního zařízení tj. mobilní telefon nebo telefonní zařízení u pevné linky, osobní počítač připojený v pevné či mobilní síti žalobkyně) příkazy k provedení platebních služeb (§ 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., účinného od 13. 1. 2018). Platební služba je vždy provedena na základě příkazu účastníka, umožňuje mu zaplatit prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované jinými osobami (dle smluvního názvosloví Obchodníci nebo Třetí strany). Při platebních službách žalobkyně jedná jako zprostředkovatel platby mezi účastníkem a Obchodníkem. K užívání platebních služeb dochází vždy prostřednictvím základních služeb žalobkyně, jako jsou volání, sms a data. Cena zboží a služeb, která má být prostřednictvím elektronického komunikačního zařízení zaplacena, je uvedena smluvními partnery žalobkyně. Tyto platební služby žalobkyně umožňuje svým účastníkům realizovat na základě uzavřené účastnické smlouvy a její nedílné součásti v podobě obchodních podmínek platebních služeb. Žalovaná byla v době poskytnutí platebních transakcí účastníkem tří telefonních stanic. V návaznosti na výše uvedené žalobkyně žalované umožnila, aby si v souladu se smluvními podmínkami zadala prostřednictvím sítě žalobkyně pokyn k provedení plateb za poskytnuté služby obsahu ve smyslu § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. Legitimace žalobkyně k vymáhání dluhu po žalované je založena na tzv. subrogačním postihu (regresu), v dané věci jde o regres ex lege ve smyslu § 1937 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen „o. z.“), neboť žalobkyně v projednávané věci vystupuje jako osoba odlišná od dlužníka, která jeho věřiteli (na základě vzájemného obligačního vztahu) splnila dluh a vstoupila do jeho práv a povinností. Jelikož žalovaná byla žalobkyni povinna plnit na základě vyúčtování služeb a neučinila tak, ocitla se s úhradou částky 2 143,50 Kč. S celou žalovanou částkou se žalovaná ocitla v prodlení nejpozději po dni splatnosti nejmladší faktury, tj. ke dni 12. 8. 2020, kdy dne předchozího nastala splatnost dluhu. Výše úroku je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná, který ve věci neuspěla, je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů, které důvodně vynaložila na uplatnění svého práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek v částce 400 Kč, odměna advokáta ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a přípravu zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby), kdy dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“) činila odměna za každý úkon právní služby částku 200 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 13 a § 14b odst. 2, odst. 5 písm. a) advokátního tarifu, celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH z odměny a přiznaných náhrad v částce 189 Kč.