111 C 311/2021-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplatit částku 3 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaná opakovaně cestovala linkami hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by zaplatila stanovené jízdné a po provedených přepravních kontrolách jí byla uložena povinnost zaplatit přirážku. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, jednání konaného dne 2. 11. 2021 se nezúčastnila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána, žaloba a předvolání k jednání byli žalované náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) doručeny dne 21. 10. 2021. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované a za současné nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná cestovala dne [datum] autobusem [číslo] dne [datum] [anonymizována tři slova]. Šlo o linky patřící Dopravnímu podniku [územní celek], [anonymizována dvě slova]. V průběhu přeprav byla kontrolována přepravním revizorem, kterému se neprokázala platným jízdním dokladem. O kontrolách byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole. Totožnost žalované byla při každé kontrole zjištěna z průkazu totožnosti, všechny zápisy žalovaná podepsala. Žalovaná na místě neuhradila nezaplacené jízdné 24 Kč a přirážku k jízdnému, která byla stanovena částkou 1 500 Kč za každou jízdu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne 16. 3. 2021, jenž byl žalované odeslán poštou dne 17. 3. 2021. 4. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 2550 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V předmětné věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobkyně, došlo při každém jeho použití ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě. Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a protože se žalovaná nemohla prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci i oprávnění požadovat po ní částku 1 500 Kč, jako přirážku k jízdnému v souladu s § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a § 18a odst. 2 písm. d), odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a to za každou neoprávněnou jízdu. Soud proto žalované uložil, aby žalobkyni žalovanou částku uhradila do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaná se s úhradou dluhu ocitla v prodlení vždy následující den od jízdy. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.