111 C 351/2020-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 30. 6. 2020 domáhala po žalovaném zaplatit částku 5 000 Kč s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně [právnická osoba], [IČO] uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla dne 29. 9. 2014 žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronického formuláře na internetových stránkách věřitele, žalovaný se zavázal zápůjčku společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí půjčky uhradit do 90 dnů od poskytnutí, žalovaný dluh nezaplatil v termínu splatnosti, žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou ze dne 27. 6. 2017, ke dni podání žaloby žalovaný nic nezaplatil, dluh neuhradil ani po odeslání předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán z adresy trvalého pobytu, náhradní doručení předvolání i žaloby bylo stanoveno ke dni 15. 11. 2020 dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně v omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalovaným jako dlužníkem a [právnická osoba], [IČO] (dále také jen„ věřitel“) jako věřitelem měla být uzavřena smlouva o zápůjčce ve výši 5 000 Kč splatné do 90 dnů od poskytnutí na účet věřitele. Soudu předložená listina nazvaná Smlouva o zápůjčce a ani žádná jiná listina neobsahovala podpis žalovaného ani žádný identifikační znak, jenž by osobu žalovaného jednoznačně určoval jako smluvního účastníka. [příjmení] byla žalovanému vyplacena na účet označený jeho jménem, příjmením a rodným číslem dne 29. 9. 2014 Smlouva měla být uzavřena za smluvních podmínek účinných od 12. 8. 2013, kde v čl. 4 byl popsán kontraktační postup, jehož realizace však soudu rovněž nebyla doložena. Mezi věřitelem a žalobkyní byla uzavřena dne 27. 6. 2017 smlouva o postoupení pohledávek, která obsahovala identifikaci žalované pohledávky. Předžalobní výzvu žalobkyně soudu nedoložila. 4. Zjištěný skutkový stav byl právně posouzen tak, že ohledně aktivní legitimace žalobkyně, byla tato dle § 1879 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, protože nabytí pohledávky za žalovaným prokázala předložením smlouvy o postoupení. Předmětem v řízení posuzovaného závazku bylo poskytnutí částky 5 000 Kč, což byl dle § 2 písm. e) zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do 30. 11. 2016, definiční znak spotřebitelského úvěru. Žalobkyně prokázala, že peníze byly žalovanému předány. Vrácení peněz žalovaným zjištěno nebylo. Žalobkyni proto vzniklo právo na vrácení toho, co její právní předchůdce k rukám žalovaného plnil. Pro absenci smluvního titulu plnění byla povinnost žalovaného k vrácení vyplacených peněz posouzena podle zásad o bezdůvodném obohacení dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. Žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení částky 5 000 Kč, přičemž nebylo zjištěno, že žalovaný do doby rozhodnutí soudu na svůj dluh něco zaplatil, proto mu rozsudkem byla uložena povinnost k úhradě celé žalované částky. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1, 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla sice ve věci zcela procesně úspěšná, dle § 142a odst. 1 o. s. ř. v platném znění však má žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému, jen jestliže žalovanému ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení zaslal na adresu pro doručování výzvu k plnění. Žalobkyně soudu písemnost adresovanou žalovanému na adresu pro doručování obsahující výzvu k úhradě žalované částky nepředložila, tudíž nebyla splněna zákonná podmínka pro vznik práva na náhradu nákladů řízení na straně žalobkyně.