111 C 427/2020-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplatit částku 3 048 Kč se zákonným úrokem z prodlení s odůvodněním, že žalovaný cestoval linkou hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by zaplatil stanovené jízdné a po přepravní kontrole mu byla uložena povinnost zaplatit přirážku. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a za současné omluvené nepřítomnosti zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaný cestoval dne 3. 7. 2020 tramvají [číslo] dne 8. 7. 2020 také tramvají [číslo] patřící [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova]. V průběhu přeprav byl kontrolován přepravním revizorem, kterému se neprokázal platným jízdním dokladem. O kontrole byly sepsány zápisy o provedené přepravní kontrole. Totožnost žalovaného byla při kontrole zjištěna z jeho průkazu totožnosti, zápisy žalovaný podepsal. Žalovaný na místě neuhradil jízdné ve výši 24 Kč ani přirážku k jízdnému, která byla stanovena částkou 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění dopisem ze dne 22. 9. 2020, jenž byl žalovanému odeslán poštou téhož dne. 4. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 2550 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V předmětné věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobkyně, došlo mezi nimi ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a protože se žalovaný nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci i oprávnění požadovat po něm částku 1 500 Kč, jako přirážku k jízdnému v souladu s § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, za neoprávněnou jízdu. Soud proto žalovanému uložil, aby žalobkyni žalovanou částku uhradil do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaný se s úhradou dluhu ocitl v prodlení vždy následující den od jízdy. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.