112 C 10/2021-33 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 10. 2020 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 675 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 60,29 Kč představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za 5 měsíců od září 2019 do ledna 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Výzvou ze dne 29. 4. 2019 vyzývala žalobkyně žalovaného k tomu, aby do 30 dnů od obdržení této výzvy podal přihlášku k úhradě televizních poplatků, pokud není osvobozen od placení TV poplatků, v případě, že má v domácnosti televizi, popř. pokud již tento televizní poplatek platí, aby upřesnil, na jaké jiné adrese, popř. pod jakým jménem či která osoba jiná v domácnosti žalovaného tento televizní poplatek hradí, anebo v případě, že v domácnosti televizi nemá, do 30 dnů zaslal žalobkyni vyplněné čestné prohlášení. Žalobkyně totiž zjistila, že se žalovaný stal evidovaným odběratelem elektrické energie na adrese [ulice a číslo] v [obec], avšak žalovaný nebyl nalezen mezi plátci televizních poplatků. Byl v této výzvě vyzván, aby celou situaci do 30 dnů vyřešil tak, jak je uvedeno výše s tím, že po uplynutí této lhůty jej bude muset žalobkyně dle platné legislativy považovat za poplatníka a zařadit jej do evidence osob s povinností televizní poplatky hradit. Současně byl žalovanému s touto výzvou zaslán odpovědní formulář obsahující buď přihlášení do evidence poplatníků, nebo čestné prohlášení o tom, že je poplatek již hrazen, popř. že nevlastní televizní přijímač nebo je osvobozen ze zdravotních důvodů nebo se z adresy odstěhoval. Zásilka byla žalovanému doručena dne 15. 5. 2019 vhozením do jeho domovní schránky. Dopisem ze dne 28. 8. 2019 sdělila žalobkyně žalovanému, že dosud neobdržela žádnou reakci na výzvu k objasnění důvodu, ze kterého nehradí na dané adrese zákonem stanovené televizní poplatky, přičemž tato výzva mu byla zaslána již v dubnu 2019. Od té doby nevyužil ani jednu z možností, které mu žalobkyně k napravení situace nabídla, a proto byla nucena jej zařadit do evidence plátců televizních poplatků. Byl mu sdělen variabilní symbol pro platby tohoto poplatku a uvedena výše měsíčního poplatku 135 Kč a jeho splatnost k 15. dni v měsíci s tím, že první poplatek mu bude předepsán za září 2019. Dopisy zaslanými žalovanému doporučeně Českou poštou s. p. oddělením [jméno] ze dne 15. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 15. 7. 2020 byl žalovaný opakovaně vyzýván k úhradě dlužných poplatků za držení televizního přijímače splatných v září 2019 až lednu 2020 ve výši 675 Kč, včetně příslušenství, přičemž součástí těchto výzev je výpis detailu dluhu žalovaného na těchto poplatcích za jednotlivé měsíce včetně kapitalizovaného úroku. 5. Žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zjistila, že žalovaný, který dosud nebyl přihlášen v evidenci poplatníků televizního poplatku, je odběratelem elektřiny připojením k distribuční soustavě, a to v místě jeho bydliště a dle § 3 odst. 4 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platném znění je považován za poplatníka televizního poplatku s povinností platit tento poplatek v částce 135 Kč měsíčně. Žalovaný totiž nikterak nereagoval na výzvu, kterou mu žalobkyně zaslala, a neoznámil písemným čestným prohlášením opak ve lhůtě do 30 dnů od doručení výzva. O těchto následcích byl poučen, a proto je ve smyslu citovaného zákonného ustanovení považován za poplatníka televizního přijímače. Tento poplatek je žalovaný povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). V řízení však nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný svou zákonnou povinnost splnil a žalobkyni tak dluží za měsíce září 2019 až leden 2020 celkovou částku 675 Kč (tj. za 5 měsíců po 135 Kč). Soud přiznal žalobkyni i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, s ohledem zákonem stanovenou splatnost poplatků, do dne sepisu žaloby 15. 10. 2020, neboť za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala. Úroky činí kapitalizovanou částku 60,29 Kč. 6. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo dále rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) do tří dnů od právní moci rozsudku. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní služby ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to za převzetí zastoupení a sepis žaloby po 200 Kč, 2 režijních paušálů po 100 Kč k těmto úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 stejné vyhlášky a 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. z částky 600 Kč, což činí 126 Kč.