112 C 360/2020-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 11. 2020 ve znění jejího upřesnění ze dne 18. 11. 2020 domáhal se žalobce, aby jeho vyživovací povinnost vůči žalovanému naposledy stanovená částkou 1 500 Kč měsíčně byla od 1. 10. 2020 nadále snížena na 500 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tvrzení, že výživné bylo stanoveno v době, kdy pracoval jako osoba samostatně výdělečně činná a vykonával práci svářeče a zámečníka. Situace se změnila, neboť je od 1. 10. 2020 veden na úřadu práce a není schopen hradit výživné. Pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti a bydlí se svou manželkou a dvěma nezletilými dětmi v bytě, kde nájemné činí 9 730 Kč. Jeho manželka je na mateřské dovolené. 2. U jednání konaného dne 26. 1. 2021 vzal žalobce žalobu zpět o požadavek na snížení výživného z částky 1 500 Kč na 500 Kč měsíčně od 1. 10. 2020 do 31. 1. 2021, neboť za uvedené období již výživné v původně stanovené výši 1 500 Kč uhradil, trval proto na snížení výživného na 500 Kč měsíčně až od 1. 2. 2021 nadále. O tomto dispozitivním úkonu žalobce rozhodl soud dle ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení za uvedené období zastavil. 3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť je ve výkonu ústavní výchovy, jeho matka výživné nehradí a výživné od žalobce je jeho jediným příjmem. S ohledem na aktuální situaci není schopen najít si brigádu a je pro něj obtížné zajistit si základní životní potřeby. Dle žalovaného si je žalobce schopen pracovat jako svářeč a tím řádně nadále plnit své vyživovací povinnosti. Žalovaný má v úmyslu dětský domov opustit a potřeboval by finanční prostředky na samostatný život. Navrhl, aby soud výživné zvýšil z částky 1 500 Kč na částku 3 000 Kč měsíčně od 1. 12. 2020. 4. Žalobce se zvýšením výživného, kterou žalovaný uplatnil vzájemnou žalobou, nesouhlasil, neboť ze svých aktuálních příjmů je stěží schopen hradit výživné v původně stanovené výši 1 500 Kč měsíčně. 5. Z obsahu spisu zdejšího soudu sp.zn. 100 P 300/2017 má soud za prokázáno, že naposledy bylo o výživném ve prospěch žalovaného rozhodováno rozsudkem Okresního soudu v Karviné – pobočka v [obec] ze dne 14. 3. 2018 č.j. 100 P 300/2017-178, který nabyl právní moci 29. 3. 2018. Tímto rozsudkem bylo u tehdy nezletilého žalovaného nařízena ústavní výchova a žalovaný byl umístěn do [příjmení] domova [anonymizováno] v [obec], přičemž žalobci, který je otcem žalovaného, bylo uloženo přispívat na výživu nezletilého žalovaného 1 500 Kč měsíčně, a to na účet zařízení, kde bude ústavní výchova realizována. Jeho matce [jméno] [příjmení] výživné stanoveno nebylo. Při rozhodování o výživném soud vycházel z toho, že žalobce pracoval na základě živnostenského oprávnění u spol. [anonymizována dvě slova] v [obec] jako svářeč, zámečník s příjmem 24 000 Kč měsíčně hrubého, z něhož pak odváděl zdravotní a sociální pojištění, hradil si dopravu do zaměstnání. Žalovaný byl žákem 9. Třídy základní školy a připravoval se na přijímací řízení na střední školu, obor kuchař, číšník. 6. Z výpovědi žalobce, z výpisu z živnostenského rejstříku, ze zprávy Úřadu práce ČR a rozhodnutí Úřadu práce ČR, krajská pobočka v [obec], ze dne 6. 10. 2020 má soud za prokázáno, že žalobce byl držitelem živnostenského oprávnění pro předmět podnikání zámečnictví, nástrojářství, a to od 16. 10. 2017 na dobu neurčitou s tím, že od 1. 10. 2020 do 31. 12. 2025 má živnost přerušenu. Od 1. 10. 2020 je evidován na úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti ve startovací výši 5 314 Kč po dobu prvních dvou měsíců, 4 088 Kč po dobu dalších dvou měsíců a po zbývající podpůrčí dobu 3 979 Kč měsíčně, přičemž tato podpůrčí doba činí celkem 11 měsíců. Při rozhodování o výši podpory v nezaměstnanosti úřad práce vycházel z příjmů žalobce jako osoby samostatně výdělečně činné za dobu od 1. 10. 2018 do 30. 9. 2020 a z vyměřovacího základu zjištěného v období těchto dvou let přepočteného na jeden kalendářní měsíc, tj. z částky 8 175 Kč. Žalobce však tuto činnost ukončil, a to z toho důvodu, že ji vykonával na základě živnostenského listu pro zaměstnavatele sídlícího v [obec], který ním z důvodu koronavirové pandemie v březnu 2020 spolupráci ukončil, neboť si ponechal pouze kmenové zaměstnance. Jeho příjem z tohoto podnikání činil až 25 000 Kč až 27 000 Kč. Z této částky pak odváděl sociální a zdravotní pojištění a platil daň. Poté již žádné stabilní zaměstnání neměl. V květnu 2020 měl úraz kolene a měl 4 měsíce nemocenskou. Z tohoto důvodu následně ukončil podnikání a zaevidoval se na úřad práce, kde mu zatím žádné zaměstnání nabídnuto nebylo. Od 14. 10. 2020 se léčí pro onemocnění páteře, přičemž ve stavu nemocných je dosud, jak má soud za prokázáno ze zprávy MUDr. [příjmení] [příjmení]. Žalobce kromě podpory v nezaměstnanosti jiné příjmy nemá. Ve společné domácnosti žije se svou manželkou [jméno] [celé jméno žalobce], která je na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek. Společně mají dvě nezletilé děti ve věku 4 let a 5 měsíců. Na děti rodina pobírá dětské přídavky. [příjmení] jiné příjmy rodina nemá s tím, že si budou vyřizovat příspěvek na bydlení. Náklady na bydlení činí 10 000 Kč měsíčně. Žalobce svou nepříznivou finanční situaci musí řešit půjčkami od svých známých. Žalobce ani jeho rodina nemají žádné zvýšené výdaje, děti jsou v přímé péči manželky. Kromě těchto osob a žalovaného jiné vyživovací povinnosti žalobce nemá. V současné době mu nad rámec výživného ničím nepřispívá, uhradil výživné v částce 1 500 Kč i za leden 2021. 7. Ze zprávy Úřadu práce ČR, kontaktní pracoviště [obec], má soud za prokázáno, že žalobce nepobírá od ledna 2020 žádné dávky státní sociální podpory, ani dávky pomoci v hmotné nouzi. Spoluposuzovanou osobou je [jméno] [celé jméno žalobce], která pobírá rodičovský příspěvek, jehož výše do října 2020 činila 7 000 Kč a v listopadu 2020 10 000 Kč, kromě tohoto jsou vypláceny dětské přídavky na syny [jméno] [celé jméno žalobce] a [jméno] [celé jméno žalobce] v částkách 2krát 800 Kč měsíčně. 8. Z výpovědi žalovaného a potvrzení o studiu má soud za prokázáno, že žalovaný je od 8. 8. 2017 umístěn v [anonymizováno] domově [anonymizováno] a školní jídelna [obec] – [část obce], přičemž od 1. 9. 2018 je studentem tříletého oboru kuchař číšník, v programu číšník s denní formou vzdělávání, a to na [ulice] škole společného stravování [obec] – [obec]. Nyní je ve 3. ročníku a studium by měl ukončit výučním listem. Žalovaný má v plánu pokračovat v nástavbě, jeho prospěch je průměrný, praxe ho baví. Za praxi mívá odměnu ve výši 1 000 Kč měsíčně, kterou využije pro svoje potřeby. Jeho dalším příjmem byl příjem 3 800 Kč, který mu vyplácí dětský domov, což je životní minimum na úhradu jídla, protože se stravuje sám. S dětským domovem měl sjednánu smlouvu o ubytování na dobu neurčitou, tato však byla žalovaným ke dni 1. 2. 2021 vypovězena, jak bylo prokázáno listinou označenou jako Zrušení smlouvy o prodloužení pobytu v zařízení s tím, že žalovaný hodlá bydlet u své sestry [jméno] [příjmení], v [obec], a do školy do [obec] bude dojíždět, aby ji dokončil. Má zájem si najít brigádu a vzhledem k tomu, že již nebude bydlet v dětském domově, nebude dostávat příjem na stravné ve výši 3 800 Kč a bude zcela odkázán toliko na výživné od žalobce. V souvislosti se studiem nemá žalovaný žádné zvýšené výdaje, oblečení na praxi hradí škola, žalovaný nechodí na obědy, stravuje se sám. Má pouze výdaje na cestovné do školy nebo na praxi. Jeho matka výživné na něj neplatí a žalovaný nemá jiné finanční prostředky. Má zvýšené výdaje toliko na pořizování dioptrických brýlí, které si zatím koupil pouze dvakrát. 9. Po zhodnocení důkazů jednotlivě a ve vzájemných souvislostech bylo v řízení prokázáno, že žalobce je otcem žalovaného, naposledy bylo rozhodováno o výživném v jeho prospěch výše uvedeným rozsudkem zdejšího soudu, kterým bylo s účinností od 29. 3. 2018 nadále uloženo žalobci platit výživné na tehdy nezletilého žalovaného v částce 1 500 Kč měsíčně a takto stanovené výživné hradil žalobce žalovanému až do ledna 2021. V mezidobí došlo ke změně poměrů zejména na straně žalobce, který je od 1. 10. 2020 veden jako uchazeč o zaměstnání a pobírá pouze podporu v nezaměstnanosti, jehož výše činila 5 314 Kč po dobu prvních dvou měsíců, po dobu dalších dvou měsíců 4 088 Kč a po dobu dalších sedmi měsíců 3 679 Kč, přičemž žalobci přibyly další vyživovací povinnosti k jeho manželce [jméno] [celé jméno žalobce], která pobírá dávky státní sociální podpory, a to rodičovský příspěvek a přídavky na dvě nezletilé děti ve věku 4 let a ve věku 6 měsíců, jiné příjmy rodina žalobce nemá. Žalovaný nadále pokračuje ve studiu, oproti předchozí úpravě je již studentem střední školy a v letošním školním roce by měl studium ukončit výučním listem a má v plánu pokračovat ve studiu. Kromě výživného od žalobce jiné příjmy nemá, má pouze příjem z praxe v částce 1 000 Kč, kterou plně spotřebuje na svou potřebu a dále je mu na stravu vypláceno 3 800 Kč dětským domovem. Od 1. 2. 2021 již tuto částku pobírat nebude, neboť se hodlá nastěhovat ke své zletilé sestř