117 C 322/2021-31 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 11. 5. 2021 domáhala po žalované zaplacení částky v celkové výši 4 568 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná se dne [datum], dne [datum] a dne [datum] při jízdě linkou hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázala přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnila tak podmínky pro to, aby na ní žalobkyně požadovala za neoprávněnou jízdu dne [datum] úhradu částky 1 520 Kč, představující jízdné v celkové výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč a za každou neoprávněnou jízdu dne [datum] a dne [datum] úhradu částky 1 520 Kč, představující jízdné v celkové výši 24 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Žalovaná je v prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyně se proto domáhá rovněž úroku z prodlení. 2. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná dne [datum] cestovala tramvajovou linkou [číslo] ve dnech [datum] a [datum] autobusovou linkou [číslo] v [obec] prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázala platným jízdním dokladem. Na místě o tom byla sepsána dohoda s cestujícím [číslo] ze dne 5. 3. 2019, [číslo] ze dne 4. 3. 2020 a [číslo] ze dne 9. 3. 2020, kterými bylo žalované uloženo zaplatit celkem částku 4 568 Kč (1x jízdné ve výši 20 Kč + 2x jízdné ve výši 24 Kč a 3x přirážka ve výši 1 500 Kč), do 15 dnů od přepravních událostí a žalovaná ve všech případech uznala svůj závazek vůči žalobkyni co do důvodu a výše jako svůj dluh. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne 25. 1. 2021, jenž byl žalované odeslán poštou téhož dne. 4. Skutkový stav soud právně posoudil podle ust. § 2053 občanského zákoníku ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.), když žalovaná, která porušila svou zákonnou povinnost se na výzvu pověřené osoby prokázat platným jízdním dokladem (dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě a dle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o dráhách), uznala ve všech třech případech písemně svůj dluh vůči žalobci za jízdu bez platného jízdního dokladu co do důvodu a výše. Žalovaná je proto povinna zaplatit žalobkyni za každou neoprávněnou jízdu dlužné jízdné, a to v případě neoprávněné jízdy dne 5. 3. 2019 ve výši 20 Kč a v případě neoprávněné jízdy dne 4. 3. 2020 a dne 9. 3. 2020 ve výši 2x 24 Kč a přirážku za jízdu bez dokladu stanovenou dle Smluvních přepravních podmínek žalobce v částce 1 500 Kč za každou neoprávněnou jízdu. Tato skutečnost nebyla v řízení vyvrácena ani nebylo prokázáno, že by žalovaná dlužnou částku žalobci uhradila. Soud proto žalované uložil, aby žalobci částku v celkové výši 4 568 Kč (1x 1 520 Kč + 2x 1 524 Kč) uhradila do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaná se s úhradou dluhu ocitla v prodlení vždy po uplynutí 15 dnů od neoprávněné jízdy. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. č. 351/2013 Sb. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinností žalované zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalované výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 600 Kč, a to 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 200 Kč představující paušální náhradu hotových výdajů žalobkyně ve výši dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (§ 151 odst. 3 o. s. ř.), a to za předžalobní výzvu k plnění a sepis žaloby po 100 Kč.