117 C 369/2020-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 1. 9. 2020 domáhala proti žalovanému zaplacení částky v celkové výši 3 890 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným byla dne 4. 1. 2016 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu. Na základě uzavřené smlouvy předchůdce žalobkyně řádně a včas dodával žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaným odebraný plyn následně právní předchůdce žalobkyně vyúčtoval žalovanému, a to fakturou [číslo] splatnou dne 26. 10. 2017 za období od 11. 10. 2016 do 10. 10. 2017 ve výši 278 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 29. 10. 2018 za období od 11. 10. 2017 do 9. 10. 2018 ve výši 2 307 Kč a fakturou [číslo] splatnou dne 30. 4. 2019 za období od 10. 10. 2018 do 11. 4. 2019 ve výši 1 048 Kč, na níž započtena částka 123 Kč uhrazená žalovaným, dlužná částka z této faktury tedy činí 925 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s úhradou ceny dodaného plynu byl právní předchůdce žalobkyně nucen ukončit smluvní vztah s žalovanou. Spolu se zasíláním upomínek a náklady spojenými s odpojením neoprávněného odběru vznikl žalovanému dluh spočívající v dlužném poplatku za odeslání upomínek dle ceníku původního věřitele ve výši 95 Kč za každou odeslanou upomínku, tj. celkem za 4 zaslané upomínky ve výši 380 Kč. Pohledávka původního věřitele za žalovaným v celkové výši 3 890 Kč byla následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, s účinností ke dni 22. 7. 2020, postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 7. 2020. Žalobkyně vyzvala žalovaného přípisem ze dne 27. 7. 2020 k zaplacení dlužné částky, avšak bezvýsledně. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 4. 1. 2016 uzavřeli [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného] Touto smlouvou se [právnická osoba] zavázala dodávat žalovanému do tohoto odběrného místa plyn a žalovaný se zavázal za odebraný plyn zaplatit sjednanou cenu. Fakturou [číslo] splatnou dne 26. 10. 2017 vyúčtoval původní věřitel žalovanému odběr plynu za období od 11. 10. 2016 do 10. 10. 2017 částkou 278 Kč, fakturou [číslo] splatnou dne 29. 10. 2018 odběr plynu za období od 11. 10. 2017 do 9. 10. 2018 částkou 2 307 Kč a fakturou [číslo] splatnou dne 30. 4. 2019 odběr plynu za období od 10. 10. 2018 do 11. 4. 2019 částkou 1 048 Kč. Na tuto fakturu byla následně započtena částka 123 Kč vyúčtována opravným daňovým dokladem [číslo] se splatností ke dni 17. 7. 2019. Zápočet pohledávek byl žalovanému oznámen dopisem ze dne 3. 7. 2019. Upomínkou ze dne 12. 9. 2017, ze dne 5. 1. 2018, ze dne 22. 2. 2018, ze dne 17. 4. 2018, ze dne 5. 6. 2018, ze dne 2. 8. 2018, ze dne 26. 9. 2018, ze dne 19. 11. 2018 a ze dne 18. 3. 2019 vyzval původní věřitel žalovaného k úhradě dlužných částek a zároveň vyúčtoval žalovanému poplatek za odeslání každé této upomínky v souladu s ceníkem smluvních pokut a speciálních poplatků ve výši 95 Kč. Upomínkou ze dne 10. 5. 2019 vyzval původní věřitel žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 5 213 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění pozdějších dodatků byly předmětné pohledávky původního věřitele za žalovaným v celkové výši 3 890 Kč postoupeny žalobkyni, což bylo původním věřitelem žalovanému oznámeno dopisem ze dne 27. 7. 2020 a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky novému věřiteli. Výzvou ze dne 27. 7. 2020 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky v celkové výši 5 090 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána téhož dne. 3. Na základě takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo ve smyslu ust. § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona k uzavření platné smlouvy o dodávkách plynu. Z toho vznikla právnímu předchůdci žalobkyně povinnost dodat žalovanému do určeného odběrného místa plyn a žalovaný byl oproti tomu povinen za odebraný plyn zaplatit vyúčtovanou cenu. Za plyn odebraný v době od 11. 10. 2016 do 10. 10. 2017 dluží žalovaný částku 278 Kč, za plyn odebraný v době od 11. 10. 2017 do 9. 10. 2018 dluží žalovaný částku 2 307 Kč a za plyn odebraný v době od 10. 10. 2018 do 11. 4. 2019 dluží žalovaný částku 925 Kč. Původní věřitel dále žalovanému v souladu s ceníkem vyúčtoval smluvní pokutu za odeslání upomínky ze dne 12. 9. 2017, ze dne 5. 1. 2018, ze dne 22. 2. 2018 a ze dne 17. 4. 2018 ve výši 4x 95 Kč, tj. celkem 380 Kč (smluvní pokuta za další odeslané upomínky žalobkyně touto žalobou nepožaduje). Následně byla pohledávka v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku postoupena žalobkyni. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný dlužné částky uhradil, byl tedy k úhradě částky v celkové výši 3 890 Kč zavázán tímto rozsudkem. Jelikož se žalovaný s úhradou dlužné částky dostal se dle § 1968 občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.) do prodlení, žalobkyni vznikl dle § 1970 o. z. nárok na úrok z prodlení, jehož výše byla dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení však byl soudem žalobkyni přiznán ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých faktur a u poplatků za odeslání upomínek ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění stanovené v upomínce ze dne 17. 4. 2018. 4. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že procesně neúspěšná žalovaná byla zavázána zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonu právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení činí 1 489 Kč.