117 C 373/2020-54 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27. 7. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení celkem částky v celkové výši 5 608 Kč spolu s úrokem z prodlení s odůvodněním, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 8. 8. 2016 odebíral žalovaný elektřinu od právního předchůdce žalobkyně [právnická osoba] pro potřeby domácnosti v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného] Cenu elektřiny spotřebované v odběrném místě v období od 17. 5. 2017 do 8. 1. 2018 vyúčtoval předchůdce žalobkyně žalovanému fakturou [číslo] v částce 4 503 Kč splatné dne 24. 1. 2018. Žalovaný se následně dostal do prodlení s úhradou svých závazků a předchůdce žalobkyně byl nucen ukončit smluvní vztah se žalovaným. Žalovanému vznikla povinnost zaplatit předchůdci žalobkyně částku 820 Kč jako smluvní poplatek za odpojení z důvodu neoprávněného odběru a dále smluvní poplatek za odeslání třech upomínek v celkové výši 285 Kč (3x 95 Kč). Na žalobkyni byla pohledávka za žalovaným ke dni 3. 7. 2020 postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 16. 7. 2020. S ohledem na výše uvedené se žalobkyně domáhá zaplacení žalované částky a také úroku z prodlení v zákonné výši, neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Na předžalobní výzvu k úhradě zaslanou mu dne 16. 7. 2020 žalovaný nereagoval. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 8. 8. 2016 uzavřely [právnická osoba] (dále jen„ dodavatel“) a žalovaný smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Odběr elektřiny byl sjednán do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Fakturou [číslo] splatnou dne 24. 1. 2018 vyúčtoval dodavatel žalovanému odběr elektřiny za období od 17. 5. 2017 do 8. 1. 2018 částkou 4 503 Kč a fakturou [číslo] splatnou dne 25. 1.2018 vyúčtoval původní věřitel žalovanému služby za zúčtovací období ve výši 820 Kč. Upomínkou ze dne 2. 10. 2017 vyzval původní věřitel žalovaného k úhradě dlužných záloh a smluvní pokuty ve výši 95 Kč, tj. k úhradě dlužné částky v celkové výši 5 167 Kč nejpozději do 16. 10. 2017. K úhradě dlužných částek byl žalovaný rovněž vyzván upomínkou ze dne 14. 8. 2017 a ze dne 11. 12. 2017. Upomínkou ze dne 2. 3. 2018 vyzval původní věřitel žalovaného k úhradě výše uvedených dlužných faktur a smluvních pokut ve výši 3x 95 Kč, tj. k úhradě dlužné částky v celkové výši 5 608 Kč nejpozději do 7. 3. 2018 Smluvní pokuty za upomínku byla v ceníku původního věřitele stanovena částkou 95 Kč za každou upomínku. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění pozdějších dodatků původní věřitel postoupil své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dne 16. 7. 2020. Naposledy byl k úhradě žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně předžalobní upomínkou ze dne 16. 7. 2020. 3. Žaloba je částečně důvodná. Mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 50 zákona číslo 458/2000 Sbí uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na jejímž základě se předchůdce žalobkyně zavázal dodávat žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal zaplatit za odebranou komoditu cenu. Předchůdce žalobkyně splnil své smluvní povinnosti vyplývající a do sjednaného odběrného místa elektřinu dodával a její cenu vyúčtoval tak, jak je výše uvedeno. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný vyúčtovanou cenu spotřebované elektřiny zaplatil, proto byl k úhradě částky 4 503 Kč zavázán tímto rozsudkem. Zároveň byl žalovaný zavázán uhradit žalobkyni sjednanou smluvní pokutu za odeslání upomínky ve výši 95 Kč, a to za tři prokazatelně odeslané upomínky k úhradě dlužných částek, tj. celkem 285 Kč. Jelikož je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení, byl v souladu s ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku zavázán uhradit žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem ve smyslu § 1879 občanského zákoníku, rovněž úrok z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti faktury do zaplacení. Žaloba však byla zamítnuta co do částky 820 Kč s příslušenstvím, neboť žalobkyně neprokázala, že jí vznikl nárok na zaplacení poplatku za odpojení z důvodu neoprávněného odběru elektřiny. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování. 4. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. zavázal dále soud žalovaného, aby žalobkyni zaplatil na náhradě nákladů řízení 70 % účelně uplatněných nákladů řízení, neboť žalobkyně byla neúspěšná co do 15 % uplatněného nároku. Žalobkyně vynaložila náklady částkou 1 489 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonů právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21% DPH ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Z toho 70 % představuje 1 042 Kč a k této částce byl žalovaný zavázán.