117 C 384/2020-37 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 7. 7. 2020 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, [právnická osoba], (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) dne 14. 7. 2017 smlouvu o poskytnutí zápůjčky [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek www.unicredo.cz a e-mail zpráv. Před samotným uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal právnímu předchůdci žalobkyně, kdy nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce, jakož i standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 14. 7. 2017 zápůjčku ve výši 1 000 Kč. [příjmení] byla zaslána na účet žalovaného, který sdělil právnímu předchůdci žalobkyně. Žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve výši 1 000 Kč, a to nejpozději do 8. 8. 2017. Žalovaný však právnímu předchůdci na poskytnutou zápůjčku ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 9. 2017 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným žalobkyni. Žalobkyně požaduje zaplacení pouze poskytnutých finančních prostředků a zákonného úroku z prodlení z dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti, tj., od 9. 8. 2017, do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání, které bylo ve věci nařízeno na den 19. 1. 2021, se nedostavil, svou neúčast neomluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a omluveného zástupce žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování má sodu za prokázaný následující skutkový stav: Z listiny označené jako„ Smlouva o poskytnutí zápůjčky [číslo]“, soud neučinil žádné zjištění. Jedná se o listinu, v níž je jako vydlužitel (dlužník) označen žalovaný a jako zapůjčitel (věřitel) je označen [jméno] [příjmení], jako vedlejší účastník smlouvy (administrátor) je uvedena [právnická osoba] Smlouva není podepsaná. Je v ní uvedeno, že projev vůle dlužníka byl zaznamenán projevem podání žádosti o zápůjčku. Žádost o zápůjčku předložena nebyla. Žalobkyně doložila soudu pouze e-mailové potvrzení o přijetí žádosti o zápůjčku označené generáliemi žalovaného, tímto však nemá soud za prokázané, že tuto žádost učinil skutečně žalovaný a navíc se jedná o žádost o zápůjčku ve výši 4 000 Kč, nikoli o částku 1 000 Kč, jak je tvrzeno žalobkyní. Z předloženého výpisu z účtu č. [bankovní účet] neplyne, že částka 1 000 Kč byla připsána na účet žalovaného, není ani identifikován majitel účtu, ze kterého byla platba provedena. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 19. 9. 2017 bylo prokázáno, že tvrzená pohledávka byla postoupena [právnická osoba] na žalobkyni. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2020 a podacím archem ze dne 23. 1. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovaného k úhradě částky v celkové výši 9 945 Kč z titulu dohody o narovnání [číslo] uzavřené s žalobkyní dne 24. 4. 2019. 4. Žalobkyně svůj nárok opírala o tvrzení, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne 14. 7. 2017 zápůjčku ve výši 1 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit nejpozději do 8. 8. 2017. Žalobkyně však neprokázala, že k uzavření smlouvy mezi tvrzenými smluvními stranami došlo. Na vyhotovení smlouvy absentuje podpis kterékoliv ze smluvních stran a nebylo ani prokázáno, že mezi smluvními stranami došlo k uzavření smlouvy jiným způsobem. Při absenci smluvního důvodu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda není dán mimosmluvní důvod pro žalobu, avšak s ohledem na to, že v řízení nebylo prokázáno, že právě právní předchůdce žalobkyně poskytl právě žalovanému jakékoliv plnění, není prokázán ani bezesmluvní základ nároku žalobkyně. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, neboť žalobkyně neprokázala skutečnosti rozhodné pro vyhovění jejímu nároku. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování. 5. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly.