130 C 261/2021 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 260 Kč s příslušenstvím. Jednalo se o nárok ze smlouvy o půjčce [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 6. 2007. Na jejím základě si žalovaný půjčil 20 000 Kč, které se zavázal vrátit navýšené o částku 13 920 Kč do 1. 7. 2008 v 53 týdenních splátkách po 640 Kč. Žalovaný zaplatil pouze 2 660 Kč. Pohledávku ze smlouvy původní věřitelka postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 na [právnická osoba] [anonymizováno] a ta následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 na žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 23. 9. 2021 v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení. Soud se v prvé řadě zabýval svou mezinárodní příslušností, když žalobkyně je zahraniční právnickou osobou se sídlem v Maltské republice, a dospěl k závěru, že mezinárodní příslušnost českých soudů je dána článkem 18 odst. 2 Nařízení EU č. 1215/2012, neboť jak Česká republika, v níž má žalovaný bydliště, tak Maltská republika, v níž sídlí žalobkyně, jsou členy Evropské unie. V souladu s ust. § 8 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, pak postupoval soud v řízení podle českých právních předpisů. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval v souladu s ust. § 87 odst. 1 téhož zákona české právo, když smlouva, z níž nárok uplatněný žalobou vyplývá, byla uzavřena dle českého práva. Ze smlouvy o půjčce [číslo] soud zjistil, že byla uzavřena mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným dne 26. 6. 2007. Na jejím základě byla žalovanému v hotovosti vyplacena částka ve výši 20 000 Kč, kterou se zavázal vrátit původní věřitelce spolu se souhrnným poplatkem ve výši 13 920 Kč v 53 týdenních splátkách. Ve smlouvě je uvedena adresa žalovaného [ulice a číslo], [obec], okres [okres]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 se seznamem pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 25. 6. 2015 s podacím archem soud zjistil, že původní věřitelka postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce [číslo] na [právnická osoba] [anonymizováno] a tuto skutečnost žalovanému oznámila přípisem odeslaným dne 30. 7. 2015. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 se seznamem pohledávek a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 9. 2018 s podacím archem soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno] postoupila na žalobkyni pohledávky uvedené v seznamu pohledávek. Pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce [číslo] soud v seznamu nenašel. Oznámení o postoupení pohledávky, které postupitel vyhotovil, bylo žalovanému odesláno dne 14. 9. 2018 na adresu [anonymizována dvě slova] v [obec]. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný měl být vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [právnická osoba] Dle podacího archu byla předžalobní výzva odeslána na adresu [anonymizována dvě slova] v [obec]. Vzhledem k tomu, že předmětem řízení byla postoupená pohledávka, zabýval se soud v prvé řadě aktivní legitimací žalobkyně. V daném případě mělo dojít ke dvojímu postoupení, a to nejprve smlouvou uzavřenou mezi [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] a následně smlouvou ze dne 24. 8. 2018 uzavřenou mezi [anonymizována dvě slova] a žalobkyní. V řízení bylo prokázáno, že k prvnímu postoupení došlo v souladu s ust. § 1879 občanského zákoníku. Druhé postoupení na žalobkyni však prokázáno nebylo. Žalobkyně sice předložila smlouvu o postoupení pohledávek i se seznamem postupovaných pohledávek, pohledávku za žalovaným ze smlouvy o půjčce [číslo] však soud v seznamu pohledávek nenašel. Tento nedostatek nemohl být zhojen ani předloženým oznámením o postoupení pohledávek, jehož odeslání bylo prokázáno, neboť v oznámení byla zkomolena adresa žalovaného a namísto správné adresy [adresa] adresu [adresa]. K jednání se žalobkyně nedostavila, nemohla být proto soudem v tomto smyslu poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Za situace, kdy nebylo prokázáno postoupení pohledávky na žalobkyni, soud žalobu bez dalšího hodnocení zjištěného skutkového stavu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému v tomto řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.