130 C 407/2020-34 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 2 400 Kč s odůvodněním, že dne 13. 8. 2015 provedla na pokyn strážníka Městské policie hl. města Prahy odtah motorového vozidla [registrační značka] a toto umístila na střeženém odstavném parkovišti provozovaném žalobkyní. Cena odtahu a parkovné bylo stanoveno nařízením hl. města Prahy tak, že cena za odtah činila 1 900 Kč a parkovné 500 Kč. Žalovaný si vozidlo vyzvedl dne 14. 8. 2015, přičemž písemně uznal svůj závazek vůči žalobkyni a zavázal se jí zaplatit částku ve výši 2 400 Kč do 30 dnů, tj. do 13. 9. 2015. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal a rozhodl dle ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobkyní – uznání dluhu a čestného prohlášení ze dne 14. 8. 2015, protokolu o odtahu vozidla, zřizovací listiny, nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, usnesení rady hl. města Prahy [číslo] o schválení nařízení o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti, cenového věstníku MF [číslo] výzvy ze dne 6. 5. 2016 s dodejkou a předžalobní výzvy ze dne 13. 8. 2020 - má soud za prokázáno, že žalovaný byl provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka]. Uvedené vozidlo dne 13. 8. 2015 v dopoledních hodinách parkovalo na ulici Na Pankráci v místě zákazu parkování, strážník městské policie proto rozhodl dle ust. § 45 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích o odstranění vozidla. Vozidlo bylo žalobkyní odtaženo na odstavné parkoviště, kde si jej žalovaný následujícího dne 14. 8. 2015 vyzvedl. V souladu s nařízením rady hl. města Prahy byl tak žalovaný povinen zaplatit žalobkyni za odtah vozidla 1 900 Kč a za parkování na střeženém parkovišti 500 Kč za 2 započaté dny parkování. Tento závazek žalovaný písemně uznal co do důvodu a výše při převzetí vozidla, přitom se zavázal dlužnou částku ve výši 2 400 Kč zaplatit žalobkyni do třiceti dnů. Požadavek žalobkyně je v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o provozu na pozemních komunikacích, podle něhož se vozidlo, které je překážkou provozu na pozemních komunikacích odstraní na náklady jeho provozovatele. V souladu s uznáním dluhu učiněným žalovaným ve smyslu ust. § 2053 občanského zákoníku se požadavek žalobkyně stal splatným dne 13. 9. 2015. Ode dne následujícího tak žalobkyni náleží v souladu s ust. § 1970 občanského zákoníku úrok z prodlení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Tato částka se skládá z odměny advokáta za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč a s tím související náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč dle ust. § 14b advokátního tarifu, z toho vypočtené náhrady 21% DPH ve výši 189 Kč a náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.