106 C 198/2021-204 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jež byla soudu doručena dne 6. 5. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 59 781,48 Kč s příslušenstvím, dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částky 5 977 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je právnickou osobou, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru a zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 21. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem bylo financování osobního automobilu Opel Movano, [VIN kód], rok výroby 2011. Předmětnou smlouvou, jejíž nedílnou součástí tvoří obchodní podmínky [číslo] ze dne 1. 5. 2018, se žalobkyně zavázala, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy peněžní prostředky, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Uzavřením smlouvy žalovaná projevila souhlas s tím, že úvěr poskytnutý žalované bude poskytnut přímo dodavateli předmětu financování, tj. [právnická osoba], jehož prostřednictvím byla smlouva uzavřena. Žalovaná na základě předávacího protokolu ze dne 21. 5. 2019 převzala od dodavatele předmět financování, aniž by k jeho technickému stavu uvedla jakékoliv výhrady. Žalobkyně splnila svůj závazek a poskytla žalované úvěr ve výši 142 400 Kč. Výše úvěru byla vypočtena jako součet rozdílu mezi pořizovací cenou předmětu financování (178 000 Kč) a přímou platbou (36 600 Kč). Úvěr byl poskytnut žalované k rukám dodavatele dne 28. 5. 2019. Celková výše úvěru, tj. celková suma splátek včetně pojištění, byla sjednána na částku 169 344 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 36 pravidelných měsíčních splátkách po 4 704 Kč, sestávajících z měsíční splátky úvěru a úroků splatných nejpozději vždy k 21. dni každého kalendářního měsíce. První splátka byla splatná dne 21. 6. 2019. Žalovaná neuhradila splátku úvěru [číslo] splatnou dne 21. 2. 2020, pročež porušila svou povinnost splácet své závazky. V důsledku prodlení došlo ke dni 22. 6. 2020 k zesplatnění dosud nesplacených dlužných splátek a vyčíslení celkové pohledávky k úhradě. Dlužná částka závazku žalované vyplývající ze smlouvy činila 142 033 Kč. Dlužná částka sestává z neuhrazených, ale splatných splátek do dne ukončení smlouvy ve výši 20 877 Kč (dlužné splátky ve výši 2 061 Kč splatné 21. 2. 2020 a 4x dlužné splátky ve výši 4 704 Kč od 21. 3. 2020 do 21. 6. 2020), z části jistiny nesplacené do rozhodného dne ve výši 108 192 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 349 Kč, poplatku za zaslané upomínky ve výši 450 Kč (poplatek za odeslání upomínky činí dle sazebníku 150 Kč, přičemž byly zaslány 3 upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti ve výši 200 Kč, smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 1 146 Kč a smluvní pokuty ve výši 10 % z dlužné částky, tj. ve výši 10 819 Kč, celkem 142 033 Kč. Výzva k úhradě ze dne 24. 6. 2020 byla žalované odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaná vyzvedla dne 29. 6. 2020. Žalovaná dle výzvy ničeho neuhradila, žalobkyně využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a předmět financování na základě smlouvy o zajišťovacím převodu práva žalované odebrala. Náklady za odebrání předmětu financování představují částku 6 050 Kč a jdou k tíži žalované. Faktura za odtah vozu činila 11 964,48 Kč, přičemž žalované byla částka přefakturována dne 16. 4. 2020. Poplatek související s registrací vozu činí 1 794 Kč (žalované bylo přefakturováno dne 21. 9. 2020). Žalovaná ani po zabavení vozidla ničeho neuhradila, žalobkyně tak využila svého práva a rozhodla se svou pohledávku uspokojit z výtěžku odprodeje vozidla. Prodej předmětu financování realizovala žalobkyně prostřednictvím [právnická osoba] spol. s r.o. na základě smlouvy komisionářské ze dne 1. 8. 2014. Předmět financování byl prodán za 97 000 Kč včetně DPH, a to kupní smlouvou ze dne 8. 9. 2020. Žalovaná neuhradila ani zákonné pojištění, žalobkyně byla nucena pokrýt tento výdej s tím, že má nárok jej přeúčtovat žalované navýšený o smluvní pokutu. [ulice] pojistné činilo 91 Kč a žalobkyně jej přefakturovala žalované za období od 6. 3. 2020 do 8. 9. 2020. Výtěžek z prodeje vozidla ve výši 97 000 Kč byl započten na aktuální dlužnou částku. Z výtěžku byly pokryté dlužné splátky s příslušenstvím a smluvními pokutami naúčtovanými do 21. 9. 2020. Po tomto datu žalobkyni žádnou úhradu na dluh neeviduje. Po přepočítání dlužné částky zohledňující odprodej vozidla vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě nové dlužné částky ve výši 65 759 Kč dopisem ze dne 20. 10. 2020. Žalovaná na tuto výzvu nereagovala a ničeho neuhradila. Žalované pak byla dne 22. 2. 2021 zaslána předžalobní upomínka k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalobkyně požaduje po žalované úhradu částky ve výši 59 781,48 Kč a dále smluvní úrok z prodlení a smluvní pokutu ve výši 5 977 Kč (10 % z celkové dlužné částky ve výši 59 781,48 Kč, tj. 5 977 Kč). Ve věci byl vydán platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala v zákonné lhůtě odpor. Písemným podáním doručeným soudu dne 29. 6. 2021 se žalovaná ve věci vyjádřila tak, že nárok žalobkyně neuznává, neboť není v daném sporu pasivně legitimována a navrhla zamítnout žalobu v plném rozsahu. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 21. 5. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Za žalovanou uzavřel tuto smlouvu pouze člen představenstva pan [jméno] [příjmení], narozen 2. 3. 1968. Dle bodu 7.1 stanov žalované přijatých dne 16. 4. 2019, které byly zveřejněny ve Sbírce listin obchodního rejstříku dne 17. 4. 2019, je jednání představenstva žalované upraveno následovně:„ Společnost zastupují členové představenstva samostatně, vyjma všech právních jednání v obchodní činnosti s hodnotou předmětu právního jednání 100 000 Kč a vyšší a všech právních jednání týkajících se nabývání a zcizování movitého i nemovitého majetku společnosti, zápůjček, úvěrů, leasingových smluv a zástavních smluv a jiných obdobných právních jednání zavazujících společnost, při kterých zastupují společnost členové představenstva vždy společně.“. Výše uvedený způsob jednání za žalovanou byl zapsán v obchodním rejstříku žalované v období od 17. 4. 2019 do 24. 2. 2020. Druhým členem představenstva v daném období byl pan [jméno] [příjmení], [datum narození]. V případě smlouvy se jednalo o smlouvu o úvěru, za žalovanou měla být uzavřena oběma členy představenstva společně. Smlouva byla ovšem ze strany žalované uzavřena pouze panem [příjmení], který tak překročil své zástupčí oprávnění. S ohledem na to, že žalovaná bez zbytečného odkladu tuto smlouvu v souladu s § 440 odst. 1 občanského zákoníku dodatečně neschválila, nemůže jí tato smlouva zavazovat. Druhý člen představenstva pan [příjmení] tuto smlouvu nikdy neschválil, daná smlouva tudíž nemohla zavazovat žalovanou. Placení splátek úvěru nemůže být považováno za konkludentní souhlas se smlouvou, neboť byly placeny pouze panem [příjmení] a pan [příjmení] o těchto prováděných platbách nevěděl. Žalobkyně si musela být vědoma tohoto excesu při překročení zástupčího oprávnění, neboť se v případě způsobu jednání statutárního orgánu za společnost jedná vždy o skutečnosti dostupné v obchodním rejstříku a danou smlouvu tedy nemohla uzavřít v dobré víře. Žalovaná dané jednání bez zbytečného odkladu neschválila, není touto smlouvou vázána. Žalobkyně se dále ve věci vyjádřila podáním doručeným soudu dne 18. 8. 2021, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními žalované, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována. Zastupování právnické osoby členem jejího představenstva je dle ustálené judikatury považováno za zastupování sui generis, tedy odlišné od zastupování smluvního či zákonného. Dle ustanovení § 440 občanského zákoníku lze překročení zástupčího oprávnění zhojit, pokud s tím zastoupený dodatečně bez zbytečného odkladu souhlasí. Žalobkyně má za to, že závazky plynoucí ze smlouvy žalovanou zavazují, a to navzdory nedodržení společného postupu členů jejího představenstva dle stanov platných ke dni uzavření smlouvy. Dle žalobkyně žalovaná učinila souhlas s právním jednáním pana [příjmení] konkludentně tím, že závazky plynoucí ze smlouvy po určitou dobu plnila. Ve stanovách žalované není uvedena žádná preferovaná či zakázaná forma právního jednání členů představenstva. Žalovaná zaplatila svým jménem ze svého účtu č. [bankovní účet] a ze svého účtu č. [bankovní účet] v období od 21. 6. 2019 do 21. 1. 2020 celkem 8 z 36 sjednaných splátek Z ničeho neplyne, že by úhrady zasílal pouze pan [příjmení], naopak je pravděpodobné, že o platbách věděl i druhý člen představenstva RNDr. [jméno] [příjmení] a souhlasil s nimi. Tvrzení žalované, podle kterého se v tomto případě z důvodu nevědomosti druhého člena představenstva nemůže jednat o konkludentní právní jednání, se žalobkyni jeví jako velice nepravděpodobné. Údajnou nevědomost druhého člena představenstva zpochybňuje i ta skutečnost, že předmět financování byl dne 3. 3. 2020 na základě uzavřené smlouvy o spolupr