106 C 357/2021-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobou, jenž byla doručena soudu dne 18. 8. 2021, se žalobkyně domáhala vůči žalované zaplacení částky 16 740 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 mezi společností [právnická osoba] jako původním věřitelem a postupitelem a žalobkyní jako postupníkem a novým věřitelem. Právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou dne 15. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejím základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 13 500 Kč, který měl být splacen nejpozději 15. 7. 2020. Žalovaná úvěr čerpala, avšak do data splatnosti peněžní prostředky nevrátila. Původní věřitel poskytuje úvěry prostřednictvím webové stránky, na které se žalovaná zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, žalovaná dále uvedl heslo k uživatelskému profilu. Žalovaná dokončila registraci zadáním bezpečností SMS. Rovněž doložila ofocený OP, který sloužil k ověření totožnosti. Žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databázích BRKI, CRKI, [příjmení], ISIR. Po prověření schopnosti žalované splácet úvěr byl žalované úvěr schválen a poskytnut ve výši 13 500 Kč z účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [bankovní účet]. Původní věřitel identifikoval platbu [variabilní symbol] (číslo smlouvy). Žalovaná se zavázala uhradit i poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 240 Kč splatný 15. 7. 2020. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami. Žalované byla dne 13. 4. 2021 zaslána předžalobní výzva k plnění, ovšem bezvýsledně. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K jednání, jenž se ve věci konalo dne 8. 2. 2022, se nedostavil žádný z účastníků. Žalobkyně omluvila svou neúčast, žalovaná svou neúčast neomluvila. Soud jednal a rozhodl o věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Soud v dané věci provedl dokazování, a vzal za prokázáno: z listiny označené Smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou označenou datem narození, rodným číslem, číslem OP, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou, telefonním číslem a číslem bankovního účtu, se uzavírá smlouva o úvěru, na základě žádosti klienta, kdy společnost se zavazuje poskytnout klientovi úvěr ve výši 13 500 Kč dne 15. 6. 2020 s poplatkem za poskytnutí úvěru 3 240 Kč splatností úvěru 15. 7. 2020 Smlouva je za klienta opatřena označením jména a příjmení, datem narození, číslem klienta a uvedení, že klient smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] a internetových stránkách [webová adresa]. Ze skenu OP vzal soud za prokázáno, že [číslo obč. průkazu] byl vydán 5. 6. 2020 na jména [celé jméno žalované], narozena [datum], trvale bytem [adresa žalované]. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků společnosti [právnická osoba] vzal soud za prokázáno, že v období od 15. 6. 2020 do 15. 7. 2020 byla žalované poskytnuta služba, kdy jí byla poskytnuta částka 13 500 Kč, s poplatek 3 240 Kč, celkem k zaplacení 16 740 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] a žalobkyní dne 3. 3. 2021 vzal soud za prokázáno, že předmětem smlouvy je dohoda smluvních stran o postoupení pohledávek vzniklých ze smluv o zápůjčce, a to včetně pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalované společnost [právnická osoba] oznamuje žalované, že došlo k postoupení pohledávky, vzniklé z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru [číslo]. Žalovaná je vyzývána k úhradě dluhu. Z podacího lístku ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že žalované je odesílána korespondence na adresu [adresa]. Z předžalobní výzvy ze dne 13. 4. 2021 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 15. 6. 2020 mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou. Pohledávka má být uhrazena včetně nákladů do tří dnů. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru vzal soud za prokázáno, že společnost [právnická osoba] poskytuje žalované neúčelový úvěr s poplatkem za poskytnutí úvěru, sjednaný na dobu určitou. Úvěr je ve výši 13 500 Kč, celková částka k zaplacení je 16 740. Formulář byl za žalovanou označený jménem a příjmením [celé jméno žalované], narozená [datum], klientské [číslo] s tím, že klient tuto smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa] Na základě provedeného dokazování činí soud závěr o tomto skutkovém stavu: dne 3. 3. 2021 uzavřela společnost [právnická osoba] a žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla postoupena pohledávka za žalovanou. Předžalobní výzvou ze dne 13. 4. 2021 byla žalovaná vyzývána k úhradě neuhrazené pohledávky z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi žalovanou a společností [právnická osoba] dne 15. 6. 2020. Žalobkyně v tomto řízení tvrdila, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru. Soud má za to, že toto tvrzení z předložených důkazů neplyne. Předložená smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] neprokazuje uzavření smluvního vztahu mezi společnosti [právnická osoba] a žalovanou. Tato listina neobsahuje žádný projev vůle žalované směřující ke vzniku smluvního vztahu. Listina není opatřena podpisem žalované, je zde pouze uvedeno, že klient smlouvu podepsal elektronicky v systému společnosti [právnická osoba] na internetových stránkách [webová adresa]. Žalobkyni se tak nepodařilo prokázat vznik smluvního vtahu mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitel zaslal na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] částku ve výši 13 500 Kč s tím, že platba byla specifikována uvedením variabilního symbolu – číslo smlouvy [číslo]. Toto tvrzení soud rovněž nemá za prokázáno. Soudu byla předložena listina označená potvrzení o odeslání finančních prostředků. Z této listiny ovšem nevyplývá, že by částka byla odeslána na účet žalované. Listina osvědčuje pouze odeslání finančních prostředků, ale nikoliv to, že by prostředky byly na účet žalované dodány a účet byl ve vlastnictví žalované. Žalobkyně se neúčastnila soudního jednání, proto jí nemohlo být ze strany soudu dáno poučení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o povinnosti doplnit tvrzení o vzniku smluvního vztahu mezi právní předchůdkyni žalobkyně a žalovanou a k tomuto tvrzení předložit důkazy. Rovněž tak nemohlo být dáno poučení o tom, že finanční prostředky byly poskytnuty žalované a k tomuto tvrzení označit důkaz. Poučovací povinnost soudu se váže toliko na jednání. Soud má tedy za to, že nárok žalobkyně není důvodný z titulu smluvního vztahu ani z titulu mimosmluvního plnění, neboť nebylo prokázáno tvrzení žalobkyně, že by na bankovní účet žalované původní věřitel převedl zažalovanou pohledávku. Žaloba byla zamítnuta v celém rozsahu. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.