108 C 194/2022-66 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 21 258,36 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 20. 2. 2020 smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s předem vyčísleným a neměnným poplatkem ve výši 10 477 Kč, to vše ve sjednaných 52 týdenních splátkách ve výši 394 Kč s tím, že poslední splátka činila 383 Kč. Právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr. Vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále prověřil úvěruschopnost žalované prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr právní předchůdce žalobkyně rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalované, když konfrontoval žalovanou doložené skutečnosti s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalované dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, zaplatila pouze částku 3 300 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo věřiteli právo požadovat zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek, s nimiž je žalovaná v prodlení. Z této smluvní pokuty požaduje žalobkyně pouze zaplacení částky 5 000 Kč. Na žalobkyni byla pohledávka za žalovanou postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, a to s účinností ke dni 1. 2. 2022. K tomuto dni činila pohledávka celkem 21 807,04 Kč a je představována dlužnou jistinou ve výši 8 200 Kč, dlužným poplatkem ve výši 8 058,36 Kč, smluvní pokutou ve výši 5 000 Kč a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 548,68 Kč. Kromě toho se žalobkyně dále domáhá zaplacení sjednaného úroku ve výši 88 % ročně a zákonného úroku z prodlení, oboje požadováno z dlužné jistiny od 18. 3. 2022. 2. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení], obchodní zástupkyně společnosti [právnická osoba] (dále jen„ [anonymizováno]“) má soud za prokázáno, že od tehdejšího partnera žalované se dozvěděla, že žalovaná potřebuje finanční prostředky, a že by měla zájem o úvěr od [anonymizováno]. Žalovanou kontaktovala, byla u ní, sepsala klientskou kartu, údaje v ní obsažené zřejmě už tenkrát, přepisovaly do mobilní aplikace, kterou měli obchodní zástupci k dispozici a jejím prostřednictvím svědkyně údaje odeslala centrále [anonymizováno]. Z centrály jí pak přišlo sdělení, že pro žalovanou je schválena částka 10 000 Kč formou splátek tak, jak je to zachyceno ve smlouvě. Pokud jde o příjmy žalované, měla svědkyně k dispozici rozhodnutí ze sociálky, v její situaci by stačilo toto rozhodnutí, případně ústřižky složenek o tom, jaká částka jí byla odeslána, popřípadě výpis z účtu, pokud jí dávky byly poukazovány na účet. Jeli v zákaznické kartě uvedena kolonka další příjmy domácnosti, pak v případě žalované se jednalo o příjmy jejího partnera, obecně se pak jedná o výši příjmu, kterou klient udá jako další zdroj příjmu domácnosti, tyto příjmy klienti nijak nedokladují, vychází se z toho, co obchodním zástupcům řeknou. Stejně tak se obecně nevyžaduje, aby klienti dokladovali své výdaje, v podstatě to souvisí s tím, zda klient má nějaké doklady ke svým výdajům připravené k dispozici, obchodní zástupci doklady nevyžadují. Předložené doklady svědkyně někdy kontroluje někdy ne. Pokud si to výslovně vyžádá centrála, pořizuje kopie předložených dokladů. Smlouva uzavřená se žalovanou byla vyplácena hotově, což lze zjistit dvojím způsobem, předně pokud by se mělo jednat o bezhotovostní platbu, bylo by v záhlaví vyplněno číslo bankovního účtu a kód banky zákazníka a dále ve spodní části první strany je uvedeno„ zákazník si zvolil a tímto po dobu trvání smlouvy ujednává rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení“. Zaškrtnout lze možnosti ano a ne, jeli zaškrtnuto ano, znamená to, že peníze byly vyplaceny v hotovosti a svědkyně bude klienta osobně navštěvovat a inkasovat splátky. Jeli zaškrtnuto ne, pak k tomu následuje text označený hvězdičkou a v tomto případě se použije bezhotovostní režim. 3. Ze zákaznické karty žalované má soud za prokázáno, že je datována dne 20. 2. 2020. Je v ní uvedeno, že žalovaná je na rodičovské dovolené, její příjem činí 10 000 Kč a další čisté příjmy domácnosti činí 20 000 Kč. Výše měsíčních výdajů je odhadována na 6 000 Kč. V kolonce ověřených dokumentů je zaškrtnuta kolonka„ jiné“ s upřesněním„ 2/20“. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory a individuálního informativního sdělení má soud za prokázáno, že dne 3. 2. 2020 bylo žalované přiznáno porodné ve výši 13 000 Kč a maximální výše jejího rodičovského příspěvku činila 10 000 Kč. Za období listopadu a prosince 2019 a ledna 2020 jí bylo vyplaceno na přídavku na dítě, porodném a rodičovském příspěvku celkem 37 300 Kč, jak má soud za zjištěno z ústřižku poštovní poukázky. Dne 26. 7. 2022 byl učiněn dotaz na centrální evidenci exekucí, a bylo jím zjištěno, že žalovaná od 28. 7. 2021 čelí dvěma exekucím. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z výpisu z evidence exekucí. 4. Ze smlouvy o úvěru má soud za prokázáno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou dne 20. 2. 2020 a na jejím základě byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala věřiteli tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 10 477 Kč, a to v 51 týdenních splátkách po 394 Kč a poslední splátce ve výši 383 Kč při úrokové sazbě 88 % ročně. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni, jak má soud z obsahu smlouvy, seznamu postoupených pohledávek za prokázáno a oznámení o postoupení pohledávky. Výzvou k plnění ze dne 10. 2. 2022 byla žalovaná žalobkyní vyzvána k úhradě dlužné částky z nesplacené půjčky [číslo] ve výši 21 807,04 Kč s příslušenstvím do 17. 3. 2022 s tím, že pokud tak neučiní, bude tato částka vymáhána soudně. Výzva byla žalované odeslána dne 10. 2. 2022 doporučenou poštovní zásilkou. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení výzvy a potvrzení o podání doporučené poštovní zásilky. 6. Kromě výše uvedených důkazů provedl soud důkaz formulářem pro standardní informace a splátkovým kalendářem, z nichž s ohledem na níže uvedený právní závěr neučinil žádná relevantní skutková zjištění. 7. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 2390 občanského zákoníku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 52 týdnů formou sjednaných týdenních splátek, spolu s pevně stanoveným poplatkem ve výši 10 477 Kč. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 1810 a následujících občanského zákoníku smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Provedeným dokazováním nemá soud za prokázáno, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalované. Věřitel měl před uzavřením smlouvy o úvěru k dispozici informaci o tom, že jediným příjmem žalované je rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč. Sjednané splátky tak představovaly téměř 16 % pravidelného a prokázaného příjmu žalované. Poskytovatel úvěru si nijak neověřil údaje poskytované žalovanou o tzv. další