108 C 381/2021-84 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 7 172,91 Kč s odůvodněním, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 1. 2021 a Seznamu pohledávek, která byla uzavřena mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ [příjmení]“), nabyla předmětnou pohledávku za žalovaným. [příjmení] uzavřela se žalovaným dne 21. 12. 2018 Smlouvu o [anonymizováno] produktech a službách (dále jen„ Smlouva“), na základě níž se [příjmení] zavázala poskytnout žalovanému bankovní produkty a služby. V uvedené smlouvě se [příjmení] zavázala zřídit a vést pro žalovaného bankovní účet č. [bankovní účet], provádět na tomto účtu vklady a výplaty dle pokynů žalovaného a úročit aktuální zůstatek na účtu v souladu proměnlivou úrokovou sazbou uveřejněnou v aktuálním sazebníku. Žalovaný se zavázal svěřit [anonymizováno] peněžní prostředky, dodržovat sjednané podmínky, udržovat na běžném účtu dostatek peněžních prostředků, nejméně ve výši minimálního zůstatku, a platit za vedení běžného účtu a platební styk poplatky dle platného sazebníku. [příjmení] se dále zavázala poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr [anonymizováno], kterým umožnil žalovanému přečerpat prostředky na běžném účtu až do výše úvěrového limitu 5 000 Kč. Žalovaný se zavázal dodržet měsíční kreditní příjem a kreditní období na běžném účtu a nepřekročit povolený limit. Žalovaný svou povinnost nesplnil, zejména tím, že překročil sjednanou výši úvěrového limitu a nesplácel úvěr řádně a včas. Z tohoto důvodu [příjmení] využila svého práva a převedla dne 2. 8. 2019 aktuální výši nepovoleného přečerpání účtu 8 140,00 Kč na nově zřízený úvěrový účet č. [bankovní účet], a to za účelem jeho uhrazení žalovaným v pravidelných splátkách, což [příjmení] písemně oznámila žalovanému, včetně výše a počtu pravidelných splátek. Žalovaný však ani přesto svoji povinnost nesplnil a dlužnou částku nesplatil. Z tohoto důvodu využila [příjmení] svého práva a prohlásila úvěr za ihned splatný v celé výši, a to ke dni 5. 12. 2019, neboť žalovaný porušil svoji stanovenou splátkovou povinnost. Před podáním žaloby žalovaný uhradil ve dnech 20. 4. 2021, 18. 5. 2021, 18. 6. 2021, 20. 7. 2021 a 18. 8. 2021 vždy částku 1 000 Kč. Žalovaný tak nadále dluží žalobkyni na jistině částku 7 172,91 Kč, úrok z prodlení ve výši 10,00 % p.a. z částky 7 172,91 Kč od 19.8.2021 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 21,99 % p.a. z částky 7 172,91 Kč od 19. 8. 2021 do zaplacení. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 21. 12. 2018 uzavřeli [příjmení] a žalovaný jako klient smlouvu o [anonymizováno] produktech a službách, v rámci které se [příjmení] zavázala pro žalovaného zřídit běžný účet č. [bankovní účet] a umožnila mu čerpat povolený debetní zůstatek ve výši 5 000 Kč na základě dohody o poskytnutí [anonymizováno] v této výši. Žalovanému byla k účtu rovněž vydána debetní karta. Za dobu od založení účtu až do 2. 8. 2019 byl na tomto běžném účtu zaznamenán pouze jeden kreditní obrat ve výši 3 090 Kč, jinak po celou dobu jsou evidovány pouze debetní obraty, jejichž výše opakovaně překračovala sjednaný povolený debet ve výši 5 000 Kč. Ke dni 2. 8. 2019 [příjmení] výši nepovoleného debetu 8 140 Kč převedla na úvěrový účet č. [bankovní účet], na němž nebyl zaznamenán žádný kreditní obrat, nebyla zaplacena žádná částka. Ke dni 25. 1. 2021 na něm byl evidován stav jistiny 8 140 Kč, výše poplatků, pojištění a pokut 1 800 Kč, splatný úrok z prodlení ve výši 796,11 Kč. Dne 21. 1. 2021 uzavřely [příjmení] jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, mezi nimiž je také předmětná pohledávka za žalovaným. Dne 23. 2. 2021 vyhotovil zástupce žalobkyně předžalobní výzvu adresovanou žalovanému, v níž jej vyzývá k úhradě dluhu vzniklého ze Smlouvy [číslo] uzavřené mezi žalovaným a [příjmení], ve výši 15 277,6 Kč. Výzva byla žalovanému odeslána doporučenou poštovní zásilkou. Žaloba byla žalovanému doručena vyvěšením na úřední desce soudu. 3. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla ve smyslu ustanovení § 2669 a následujících občanského zákoníku uzavřena smlouva o platebním účtu a ve smyslu § 2395 a následujících občanského zákoníku smlouva o úvěru, na jejichž základě původní věřitel zřídil pro žalovaného bankovní účet a poskytl žalovanému možnost čerpat kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč. Žalovaný se zavázala dodržovat smluvní podmínky, užívat platební účet sjednaným způsobem a nepřekračovat povolenou hranici debetu 5 000 Kč. Výše uvedená smlouva o úvěru je ve smyslu § 1810 a následujících téhož předpisu smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smluv, ve kterých se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Žalobkyně v řízení netvrdila ani neprokázala, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy o úvěru vynaložil odbornou péči na zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a dokazování o skutečnosti rozhodné pro posouzení jejího nároku. Takové poučení však soud poskytuje pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. Soud má proto s ohledem na ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru za to, že smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní, k níž soud přihlédne bez námitky účastníka z úřední povinnosti. Za absence smluvního důvodu plnění se soud zabýval otázkou, zda lze vyhovět žalobnímu nároku z jiného právního titulu. Dospěl přitom k závěru, že bezesmluvní čerpání finančních prostředků od [příjmení] je bezdůvodným obohacením žalovaného ve smyslu § 2991 občanského zákoníku, které je povinen žalovaný vrátit. Na žalobkyni byl nárok [příjmení] postoupen ve smyslu § 1879 občanského zákoníku smlouvou o postoupení pohledávek a stala se tak novým věřitelem žalovaného. Nárok žalobkyně uplatněný v tomto řízení se však nestal splatným. Předžalobní výzva, která by mohla plnit funkci hmotněprávní výzvy k plnění bezdůvodného obohacení, vyzývá žalovaného k zaplacení sluhu ze smlouvy [číslo] uzavřené s [příjmení]. Uzavření takové smlouvy však v řízení nebylo ani tvrzeno ani prokázáno. Číselné označení se pouze shoduje s číselným označením úvěrového účtu, na nějž [příjmení] na základě vlastního rozhodnutí převedla dlužnou částku ve výši 8 140 Kč z běžného účtu žalovaného. Předžalobní výzva odkazuje na smlouvu, jejíž existence nebyla v řízení tvrzena ani prokázána a nemůže tak plnit funkci hmotněprávní výzvy k plnění bezdůvodného obohacení žalovaného. Žaloba, jež by také mohla plnit funkci hmotněprávní výzvy k plnění, byla žalovanému doručena fikcí ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. vyvěšením na úřední desce soudu. Vyvolává sice procesní účinky doručení, ale nemůže plnit funkci hmotněprávní výzvy, neboť není zřejmé, že se dostala do sféry dispozice žalovaného. Bezdůvodné obohacení žalovaného proto není splatné a žaloba byla v celém rozsahu zamítnuta. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.