108 C 406/2021-64 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala proti žalované zaplacení částky 5 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastnice uzavřely dne 29. 4. 2019 Rámcovou smlouvu [číslo] na jejímž základě byl žalované aktivován běžný účet č. [bankovní účet]. Dne 11. 1. 2020 uzavřely účastnice Dodatek č. 1 k Rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaná požádala o poskytnutí kontokorentu ve výši 5 000 Kč. Protože žalovaná splnila všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo jí poskytnutí kontokorentu dne 11. 1. 2020 schváleno a zároveň jí bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta, jako spotřebitele v souladu s ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“). Žalobkyně posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používáme úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do [anonymizována dvě slova] na základě souhlasu, který klient udělil v Rámcové smlouvě). Protože žalovaná neplnila své smluvní povinnosti, byl jí kontokorent zablokován, žalovaná jej tedy nemohla dále čerpat. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností stranou žalovanou přistoupila žalobkyně následně k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění tedy byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 309,30 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 4. 2021 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 1. 8. 2021. O zesplatnění kontokorentu informovala žalobkyně žalovanou prostřednictvím zesplatňujícího dopisu - předžalobní výzvy ze dne 2. 8. 2021, dále pak také zprávami na e-mailovou adresu žalované, do jeho internetového bankovnictví a SMS zprávou. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou byl žalovaná vyzvána k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši 5 000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši 309,30 Kč, přičemž jejich výše byla stanovena ke dni 1. 8. 2021. Zesplatněním se stal závazek splatným v plné výši spolu s příslušenstvím ke dni 2. 8. 2021. 2. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 29. 4. 2019 byla mezi účastnicemi uzavřena rámcová smlouva [číslo] o poskytování bankovních služeb žalobkyně. Sjednaly, že žalobkyně pro žalovanou zřídí a bude vést běžný účet č. [bankovní účet] a vystaví žalované k tomuto účtu debetní kartu. Dne 11. 1. 2020 je datován Dodatek č. 1 k rámcové smlouvě obsahující ujednání stran o možnosti žalované čerpat kontokorentní úvěr ve výši 5 000 Kč a podmínka jeho splácení. Dodatek neobsahuje podpis žalované. V období od 4. 2. 2021 do 31. 12. 2021 vyčerpala žalovaná ze svého běžného účtu finanční prostředky ve výši 16 751,11 Kč při počátečním zůstatku stavu účtu 1 112,17 Kč. Ve stejném období byl na účtu kreditní obrat ve výši 10 901,60 Kč. Dne 2. 8. 2021 je datována předžalobní výzva adresovaná žalované, v níž je žalobkyní vyzývána k zaplacení dluhu z kontokorentu ve výši 5 309,30 Kč do 11. 8. 2021. Žaloba byla žalované doručena vyvěšením na úřední desce soudu. 3. Žalobkyně v řízení opírala svůj nárok o tvrzení, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o úvěru. Tuto skutečnost však žalobkyně neprokázala. Listina předložená soudu neobsahuje podpis žalované, a pokud snad měla být příslušná smlouva mezi účastníky uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, chybí pro takové zjištění soudu tvrzení i důkazní návrhy žalobkyně. Za absence smluvního základu nároku žalobkyně se soud zabýval otázkou, zda lze žalobě alespoň částečně vyhovět z jiného právního titulu. Dospěl při tom k závěru, že finanční prostředky vyčerpané z účtu žalované nad rámec prostředků tam vložených představují bezdůvodné obohacení žalované podle § 2991 občanského zákoníku. Jde o částku 4 737,34 Kč. V řízení však nebylo prokázáno, že se toto bezdůvodné obohacení žalované stalo splatným, neboť nebyl soudu předložen důkaz o odeslání předžalobní výzvy a žaloba nemůže plnit funkci hmotněprávní výzvy k plnění. Byla totiž žalované doručena pouze vyvěšením na úřední desce soudu a nelze tak mít za to, že se dostala do hmotněprávní dispozice žalované. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být soudem ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazních návrhů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku. Takové poučení však soud poskytuje pouze a jedině účastníku, který se k jednání dostaví. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. 4. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšné žalované v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.