108 C 411/2021-40 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 16 100 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba] uzavřel se žalovanou dne 14. 12. 2012 smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byly žalované téhož dne v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se je zavázala vrátit spolu s poplatky ve výši 14 299 Kč, to vše ve sjednaných týdenních splátkách ve výši 989 Kč. Žalobkyně, resp. její právní předchůdce, [právnická osoba], jako poskytovatel půjčky, splnil svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr (resp. půjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy o půjčce. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaným od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části ověřené dokumenty. Tuto skutečnost potvrzuje i předmětná Smlouva, ve které je přímo uvedeno, že zákazník potvrzuje, že mu byly s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy poskytnuty standardní informace o spotřebitelském úvěru, že byl seznámen s návrhem textu této smlouvy a bylo mu poskytnuto náležité vysvětlení, tak aby byl schopen posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Náležitým vysvětlením se rozumí především vysvětlení předsmluvních informací poskytnutých ve standardních informacích o spotřebitelském úvěru, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejich dopadech na zákazníka. Zákazník rovněž potvrdil, že [právnická osoba] před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil jeho schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od zákazníka – tyto jsou obsahem zákaznické karty. Ze Smluvních podmínek společnosti [právnická osoba] pak dále plyne, že zákazník tímto prohlašuje, že poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti zákazníka splácet poskytnutou zápůjčku. Dále zákazník prohlašuje, že je schopen [právnická osoba] splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Na základě odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Na základě tohoto odborného vyhodnocení věřitele byla teprve s žalovanou uzavřena Smlouva o půjčce. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované, které uvedla v zákaznické kartě. Žalovaná sjednané splátky neuhradila řádně a včas, nadále dluží částku 16 100 Kč, neboť zaplatila částku 43 199 Kč. Žalobkyně má dále právo také na zaplacení sjednaného úroku a úroku z prodlení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Od data postoupení pohledávky žalovaná neuhradila ničeho. 2. Žalovaná připustila, že smlouvu uzavřela s tím, že před uzavřením smlouvy se jí nikdo neptal na to, jaké jsou její příjmy a výdaje a zda bude schopna půjčku splácet. 3. Mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla dne 14. 12. 2012 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] dle které byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala věřiteli tuto půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 14 299 Kč, a to v 59 týdenních splátkách po 989 Kč a poslední splátce ve výši 948 Kč s tím, že první splátka bude splatná 7. den od data uzavření smlouvy. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že částku 45 000 Kč převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Součástí smluvních podmínek je také prohlášení žalované, že poskytla přesné, úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení její schopnosti splácet zápůjčku a že je schopna tuto zápůjčku splatit. Tyto skutečnosti má soud za prokázány z obsahu smlouvy a smluvních podmínek. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 [právnická osoba] postoupila pohledávku žalobkyni a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 24. 6. 2019. Tímto oznámením byla zároveň žalovaná vyzvána k zaplacení dluhu žalobkyni ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení, jež jí bylo odesláno doporučenou poštovní zásilkou dne 17. 7. 2019 Tyto skutečnosti má soud za prokázány z vyhotovení oznámení, podacího lístku, smlouvy o postoupení pohledávek a části seznamu postoupených případů. 4. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla ve smyslu ustanovení § 657 občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 uzavřena smlouva o půjčce), na jejímž základě původní věřitel půjčil žalované částku 45 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit během 60 týdnů formou sjednaných týdenních splátek. Výše uvedená smlouva je ve smyslu § 51a a následujících občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013 smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a původní věřitel jako dodavatel. Při uzavření smlouvy tak byl věřitel povinen postupovat také v intencích § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění platném ke dni uzavření smlouvy (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru“), tj. před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, byl věřitel povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel pak poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. V žalobě popsaný způsob, jakým předchůdce žalobkyně zkoumal úvěruschopnost žalované, je z pohledu zákona o spotřebitelském úvěru naprosto nedostatečný a neodpovídající zákonnému požadavku. Pouhé dotazování na rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry klienta rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče při zkoumání úvěruschopnosti klienta tak, jak zákon vyžaduje. Stejně tak prohlášení budoucího klienta o tom, že budoucí věřitel vynaložil odbornou péči při posuzování jeho schopnosti zápůjčku splácet, není schopno vyvolat zákonem předpokládaný důsledek platnosti smlouvy. Zákonem je věřiteli uložena povinnost vynaložit odbornou péči na to, aby prověřil, zda budoucí klient je či není schopen případný úvěr splácet. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou zákonnou povinnost vynaložení odborné péče při posuzování schopnosti žalované poskytnutý úvěr splácet a v důsledku toho je smlouva o půjčce neplatná, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Plnil-li proto původní věřitel z neplatné smlouvy o půjčce žalované částku 45 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění mohlo vzniknout na její straně bezdůvodné obohacení ve smyslu § 457 občanského zákoníku ve znění do 31. 12. 2013. Žalovaná však žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, zaplatila již před podáním žaloby částku 43 199 Kč. Tuto částku je třeba odpočítat od nároku žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení, a to bez formálního zápočtu, který u vypořádání z neplatné smlouvy není potřeba provádět, mají-li si strany neplatné smlouvy ze zákona vrátit to, co si vzájemně poskytly. S ohledem na výše uvedené bylo žalobě vyhověno pouze co do částky 1 801 Kč, neboť žalovaná částku 43 199 Kč představující její bezdůvodné obohacení vzniklé na základě absolutně neplatného právního úkonu žalobkyni, resp. jejímu předchůdci, již zaplatila. Na úrok z prodlení má žalobkyně právo, neboť žalovaná byla ve smyslu §§ 1968 a 1970 odst. 2 občanského zákoníku ve znění od 1. 1. 2014 v prodlení s plněním peněžitého dluhu, avšak až od 29. 7. 2019, neboť k zaplacení byla žalobkyní vyzvána do 28. 7. 2019. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť na ni byla pohledávka za žalovanou postoupena ve smyslu § 1879 občanského zákoníku. 5. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila, což odůvodnila procesní ekonomií, a souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Pro případ, že soud shledá, že na základě dosud tvrzených a doložených skutečností nelze žalobě vyhovět, však žádala, aby jednání bylo odročeno a žalobkyně vyzvána k jejich doplnění. 6. K této žádosti žalobkyně soud uvádí následující. Žalobkyně tvrdila soudu, jakým způsobem její právní předchůdce zkoumal schopnost žalované poskytnutý úvěr splácet. K těmto svým tvrzením poskytla soudu pouze smluvní podmínky obsahující prohlášení žalované, že poskytla přesné, úplné a pravdivé informace nezbytné pro posouzení jeho schopnosti splácet zápůjčku a že je schopen tuto zápůjčku splatit. Avšak i v případě, že by žalobkyně dokladovala zkoumání úvěruschopnosti žalované formou jejího dotazování, nebyl by takový způsob zko