109 C 183/2022-84 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 61 445 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 20. 1. 2022 do zaplacení, částku 7 582,28 Kč a úrok ve výši 64,58 % ročně z částky 51 604,53 Kč od 20. 1. 2022 do 12. 2. 2022 ve výši 2 136,24 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 51 604,53 Kč od 13. 2. 2022 do zaplacení maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od 20. 1. 2022 dosáhne částky 178 732 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 23. 4. 2021 smlouvu o úvěru. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to e-mailové komunikace. Žalovaná také podepsala přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně zkoumala solventnost žalované. Žalovaná uhradila z úvěru pouze 3 536 Kč dne 21. 6. 2021, 4. 8. 2021, 2. 9. 2021, 14. 10. 2021, 23. 11. 2021 a 2 000 Kč dne 10. 1. 2022. Žalobkyni vzniklo právo na zaplacení smluvních pokut v celkové výši 1 497 Kč, kdy žalobkyně měla právo na smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou splátku, u které je žalovaná v prodlení v délce 30 dnů, jedná se o splátky 5, 6 a 7. Dále má žalobkyně nárok na smluvní pokutu ve výši 1 200 Kč, kdy jí vzniká oprávnění na úhradu 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitne v prodlení v délce 15 dnů, jedná se o splátky 2, 3, 4, 5, 6 a 7. Jelikož byla žalovaná v prodlení, došlo ke zesplatnění celého úvěru. Dle smlouvy má žalobkyně právo na smluvní pokutu, pokud žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí jistinu úvěru v den zesplatnění a to ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou. V daném případě od 20. 1. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. [anonymizováno] soud neučinil žádný skutkový závěr, když tato listina není žalovanou podepsána. 4. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvy [číslo] soud zjistil, že žalobkyně oznamuje žalované, že jí byla schválena výše úvěru ve výši 53 000 Kč s tím, že žalovaná má hradit 3 536 Kč měsíčně po dobu 48 měsíců, listina je podepsána žalobkyní. 5. Z platební bilance soud zjistil, že žalovaná uhradila žalobkyni částku 19 680 Kč. 6. Z hodnocení klienta ke smlouvě o úvěru [číslo] soud zjistil, že klient pod smlouvou úvěru výše uvedeného čísla má mít příjmy 25 372 Kč ze zaměstnání, jeho výdaje činí 3 860 Kč životní minimum, 2 603 Kč za bydlení, celkem výdaje mají činit 6 463 Kč. 7. Z výpisu banky [právnická osoba] (nyní [právnická osoba]) soud zjistil, že číslo účtu [bankovní účet] je běžným účtem vedeným na jméno žalované. Na tento účet dne 26. 4. 2021 byla zaslána částka 53 000 Kč žalobkyní. 8. Z dodatku [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru [číslo] soud neučinil žádný skutkový závěr, když tento dodatek opět není žalovanou podepsán. Stejně tak soud neučinil žádný skutkový závěr z přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy o úvěru. Soud také neučinil žádný skutkový závěr z přihlášky do pojištění skupinové pojištění schopnosti splácet úvěry ze dne 24. 4. 2021, když tato přihláška také není žalovanou podepsána. 9. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto tvrzení však neprokázala. Žalobkyně předložila listiny, kterými chtěla prokázat uzavření úvěrové smlouvy a to návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, přihlášku do pojištění, přílohy [číslo] k návrhu na uzavření smlouvy, dodatek č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru. Tyto listiny žalovaná však nepodepsala, a to ani elektronicky. Smlouvu o úvěru lze uzavřít v jakékoliv formě -písemné, ústní či konkludentní. Ve vztahu k písemně uzavřené smlouvě je zřejmé, že takovou smlouvu lze písemně uzavřít také prostřednictvím elektronických prostředků. I v případě elektronického uzavření smlouvy je ovšem podstatou náležitostí právního jednání elektronický podpis jednající osoby. V daném případě nemá soud za to, že zasláním SMS či zasláním určité částky na účet žalobkyně je splněna podmínka elektronického podpisu. Z hlediska dokazování je nutno prokázat, že žalovaná dokument podepsala připojením určitých dat sloužících k podpisu, které jednoznačné zaručují identitu jednající osoby, tedy to, že se jedná o žalovanou, která elektronicky dokument podepsala, a dále integritu, tedy následnou nezměnitelnost podepsaného dokumentu. Zasláním SMS zprávy toto však neprokazuje. Dále soud může uvést, že i pokud by bylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, jelikož se jedná o spotřebitelský vztah, je nutno tvrdit a prokázat, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. řádně zkoumala solventnost žalované, toto však prokázáno v řízení nebylo. Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), ze kterého vyplývá, že poskytovatel úvěru je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, toto v řízení prokázáno nebylo. Žalobkyně navíc předložila listinu nazvanou hodnocení klienta, kde žalobkyně počítá s životním minimem, které má žalované zůstat a to 3 880 Kč, kdy za bydlení žalovaná v dubnu 2021 má platit pouze 2 603 Kč, což je zcela nepravděpodobné. Navíc životní minimum, se kterým žalobkyně počítala, nezohledňuje žádné faktické výdaje, které žalovaná má mít, aby si žalobkyně řádně posoudila, zda po odečtení všech nutných plateb, které žalovaná má, z jejího příjmu zůstane dostatek na splátky, které by žalovaná žalobkyni z případně poskytnutého úvěru měla hradit. Smlouva by tak byla neplatná dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. Soud tedy nárok žalobkyně posoudil dle ustanovení § 2993 o. z. z titulu vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyní bylo žalované poskytnuto 53 000 Kč, což bylo prokázáno výpisy z účtu. Sama žalobkyně tvrdí, že žalovaná uhradila 19 680 Kč. Žalovaná byla tak zavázána k vydání rozdílu mezi těmito částkami a to 33 320 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., kdy předžalobní výzva ze dne 11. 5. 2022 byla dána k poštovní přepravě stejného data dle podacího archu. Dne 23. 5. 2022 je tak žalovaná povinna nejpozději hradit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění, byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalované s ohledem na celý předmět řízení včetně příslušenství je vyšší, avšak žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.