109 C 205/2022-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 30 000 Kč, úrok 21,55 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 4. 20202 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení z částky 30 000 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, dále částky 1 563 Kč, 300 Kč, 1497 Kč a 1 451 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 12. 1. 2022 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 30 000 Kč. Peněžité prostředky byly převedeny v souladu se smlouvou ve výši 27 500 Kč na účet žalovaného, 2 500 Kč činil poplatek za zprostředkování. Celková částka měla být uhrazena v 25 měsíčních splátkách po 1 500 Kč, když celková cena úvěru byla stanovena na 37 500 Kč. Žalovaný však dlužnou částku nesplácel řádně a včas a byly mu zaslány 3 upomínky dne 27. 2. 2022, 29. 3. 2022 a 25. 4. 2022, za každou upomínku dle smlouvy bylo účtováno 100 Kč. Žalobkyně zesplatnila úvěr ke dni 25. 4. 2022. Účastníci si sjednali smluvní pokutu za každý jednotlivý případ, kdy se žalovaný dostane do prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky. Žalovaný je povinen uhradit 499 Kč za každé prodlení, žalobkyně se domáhá 3 neuhrazených měsíčních splátek, celkem je žalovaný povinen uhradit 1 497 Kč. Účastníci si dohodli také smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ode dne zesplatnění úvěru z částky 31 563 Kč od 26. 4. 2022 do 10. 6. 2022, tedy částku 1 451 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 12. 1. 2022 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru pod [číslo] celková výše úvěru činila 30 000 Kč s tím, že 2 500 Kč činí provize zprostředkovatele, výše měsíční splátky byla stanovena na 1 500 Kč měsíčně po dobu 25 měsíců, celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila 37 500 Kč Poslední splátka měla být uhrazena 20. 2. 2024. 4. Z čestného prohlášení soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho závazky ke dni 12. 1. 2022 jsou částka 900 Kč měsíčně u [anonymizována dvě slova], 800 Kč u [anonymizována dvě slova] a 1 100 Kč u [příjmení] [jméno] [příjmení], jeho výdaje činí 7 450 Kč na výdaje související s bydlením. 5. Z dodatku [číslo] ke smlouvě o nájmu ze dne 20. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaný má uzavřenou smlouvu o nájmu na dobu určitou do 30. 11. 2022. 6. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu soud zjistil, že k 1. 12. 2021 činí nájemné a zálohy na služby 7 450 Kč měsíčně. 7. Z výplatních pásek žalovaného soud zjistil, že v listopadu 2021 činil jeho čistý příjem 20 152 Kč, v říjnu 2021 19 916 Kč. Žalovaný je u tophoto zaměstnavatele zaměstnán od 16. 8. 2021 do 31. 8. 2022. 8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 10. 6. 2022 soud zjistil, že dne 18. 1. 2022 byla na účet [bankovní účet] převedena částka z účtu žalobkyně ve výši 27 500 Kč a částka 2 500 Kč na účet č. [bankovní účet]. 9. Z platební bilance k úvěrové smlouvě soud zjistil, že žalovaný ničeho z titulu smlouvy o úvěru neuhradil. 10. Danou věc soud posoudil dle ust. § 2395 o. z. Žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru. Toto prokazovala smlouvou o úvěru ze dne 12. 1. 2022. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně v žalobě pouze obecně tvrdila, že solventnost prověřena byla, netvrdila však konkrétně, jakým způsobem. Žalobkyně předložila k důkazu prověřování solventnosti čestná prohlášení žalovaného, ze kterých vyplývá, že ke dni 12. 1. 2022 žalovaný splácí již 3 úvěry ve výši 900 Kč, měsíčně, 800 Kč měsíčně a 1 100 Kč měsíčně. Z výplatních pásek pak soud zjistil, že čistý příjem žalovaného v říjnu 2021 činil 19 916 Kč, v listopadu 2021 činil 20 152 Kč. Z tohoto vyúčtování mzdy však také vyplývá, že žalovaný má sjednán pracovní poměr na dobu určitou do 30. 8. 2022. Úvěrová smlouva, která byla uzavřena 12. 1. 2022, však sjednává splátky úvěru po dobu 25 měsíců až do 20. 2. 2024. To, že žalovaný má zaručen pracovní poměr pouze do srpna 2022, ačkoliv jeho závazek splácet úvěr je sjednán až do února 2024, to, že žalovaný již hradí 3 jiné úvěry, nemůže vést k závěru, že žalovaný je natolik solventní, aby zde byl předpoklad, že po celou dobu trvání úvěrové smlouvy bude splátky úvěru ve výši 1 500 Kč měsíčně řádně hradit. Pokud byly ověřovány další výdaje, jedná se o výdaje ve výši 7 450 Kč, které jsou za nájem a služby spojené s užíváním bytu. Je však velmi málo pravděpodobné, že by žalovaný neměl další výdaje, jako jsou platby za elektřinu, plyn, případně poplatky za TV, rozhlas. U žalovaného nebyly ověřeny další výdaje, které musí mít, jako výdaje spojené s užíváním bytu či s cestováním do zaměstnání. Povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ukládá žalobkyni ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Jelikož nebyla řádně zjišťována výdajová stránka hospodaření, dále – jak je již shora uvedeno – skutečnost, že žalovaný má zajištěn příjem u zaměstnavatele po dobu toliko 8 měsíců, i když splátky úvěru jsou rozvrženy na dobu 25 měsíců a žalovaný již hradí další 3 úvěry, nemůže svědčit o závěru, že solventnost žalovaného byla řádně prověřena. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud ale nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 o. z. Jelikož je smlouva neplatná, musí soud vycházet z částky, která se fakticky dostala do dispozice žalovaného, a to je částka 27 500 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k vydání této částky. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ust. § 573, § 1959 písm. e) o. z. Dle podacího lístku byla výzva ze dne 25. 4. 2022 k úhradě dluhu dána k poštovní přepravě stejný den, 3. 5. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroku z prodlení je v souladu s ust. § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 2 228 Kč. Celé náklady řízení by činily 3 841 Kč Tyto sestávají z částky 1 500 Kč za 3 úkony odměny advokáta, když 1 úkon odměny dle ust. § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepsi žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály à 100 Kč, částka 378 Kč jako 21% DPH a 1 663 Kč za zaplacený soudní poplatek. Žalobkyně měla ve věci 79% úspěch, 21% neúspěch. Při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak žalobkyně nárok na 58 % z celkových nákladů řízení.