109 C 230/2020-72 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 11 879 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 900 K č od 1. 5. 2017 do 5. 6. 2017 ve výši 8,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 7 728 Kč od 6. 6. 2017 do 28. 6. 2017 ve výši 8,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 6 588 Kč od 29. 6. 2017 do zaplacení ve výši 8,05 %, zákonný úrok z prodlení z částky 5 291 Kč od 24. 4. 2020 do zaplacení ve výši 10 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalobkyně je vlastníkem bytu [číslo] o velikosti 0+1, na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný byt užíval na základě nájemní smlouvy ze dne 27. 6. 2016, nájemní poměr skončil ke dni 30. 6. 2017 uplynutím doby určité. V období od 1. 5. 2017 do 31. 5. 2017 byl předpis nájemného a záloh za služby stanoven ve výši 3 900 Kč měsíčně, v období od 1. 6. 2017 do 30. 6. 2017 3 828 Kč měsíčně, z toho 2 801 Kč činilo nájemné. Na nájemném za období od 1. 5. 2017 do 30. 6. 2017 mělo být uhrazeno 5 621 Kč, na spotřebovaných službách 2 107 Kč. Za výše uvedené období bylo uhrazeno pouze 1 140 Kč dne 28. 6. 2017. Na nájemném a službách za období květen, červen 2017 dluží žalovaný 6 588 Kč. Za období od 1. 7. 2017 do 4. 7. 2017, kdy žalovaný byt užíval bez právního důvodu, byla stanovena náhrada odvozena od výše čistého nájemného a to 339 Kč. Vyúčtováním služeb spojených s bydlením za období od 1. 1. 2017 do 4. 7. 2017 byla zjištěna spotřebovaná hodnota služeb ve výši 11 280 Kč. Rozdíl mezi souhrnem záloh na služby, které měly být uhrazeny za trvání nájemního poměru (6 327 Kč) a hodnotou spotřebovaných služeb dle vyúčtování, je hodnota služeb, kterou žalovaný dluží, a to 4 953 Kč. Na tuto částku byl započten úrok z kauce ve výši 1 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky dne 25. 6. 2018. 2. U jednání dne 7. 2. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do zákonných úroků z prodlení z částky 5 291 Kč za dobu od 24. 4. 2020 do 26. 10. 2020. Žalovaný s částečným zpětvzetím žaloby souhlasil, soud proto řízení částečně zastavil tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. 3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby, vnesl námitku promlčení, kdy uvedl, že částka za spotřebované služby za období od 1. 1. 2017 do 4. 7. 2017 se stala splatná doručením služeb dne 25. 6. 2018. 4. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 27. 6. 2016 soud zjistil, že žalobkyně jako pronajímatel, žalovaný jako nájemce, uzavřeli smlouvu o nájmu. Předmětem smlouvy byl byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017. Nájemné bylo sjednáno na 2 820 Kč měsíčně. 5. Z evidenčního listu pro výpočet měsíčních úhrad z bytu a úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu [číslo] [adresa žalovaného], soud zjistil, že od 1. 2. 2017 činily poplatky 3 900 Kč, z toho 2 820 Kč činilo nájemné. Od 28. 6. 2017 činila částka za užívání bytu 3 190 Kč, z toho za užívání bytu 2 627 Kč. 6. Z vyúčtování služeb spojených s užíváním bytu výše uvedeného za období od 1. 1. 2017 do 4. 7. 2017 soud zjistil, že nedoplatek z vyúčtování služeb činí 11 279 Kč, kdy na nájemném mělo být uhrazeno 17 240 Kč, na službách 6 399 Kč. Fakticky bylo uhrazeno 16 640 Kč. 7. Z výzvy k zaplacení částky ve výši 11 879 Kč soud zjistil, že žalobkyně vyzývá žalovaného k úhradě této částky výzvou ze dne 12. 10. 2020, výzva byla doručena 21. 10. 2020 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátce. 8. Ze spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 122 Nc 1812/2019 soud zjistil, že žalobkyně podala návrh na zahájení řízení o jmenování opatrovníka dle ustanovení § 465 o. z., když žalovaný byl neznámého pobytu a bylo mu nutno doručit výzvu k úhradě částky 5 291 Kč za neuhrazené náhrady za bezesmluvní užívání bytu [číslo] na adrese [adresa žalovaného]. Usnesením ze dne 6. 10. 2020 č.j. 122 Nc 1812/2019 – 71, jež nabylo právní moci 30. 10. 2020, soud jmenoval opatrovníkem žalovaného pro doručení a převzetí výzvy k úhradě částky 5 291 Kč za neuhrazené náhrady ze bezesmluvní užívání bytu [číslo] v domě [adresa], č. or. 7, na ulici [ulice], v obci [obec] a za služby zde bezesmluvně spotřebované v období od 1. 7. 2017 do 4. 7. 2017 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátku. 9. Po provedeném dokazování soud žalobě vyhověl v celém rozsahu. Žalobkyně v řízení prokázala, že žalovaný a žalobkyně uzavřeli nájemní smlouvu dne 27. 6. 2016, předmětem nájmu byl byt [číslo] na adrese [adresa žalovaného] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2017. Účastnicí si sjednali nájemné ve výši 2 820 Kč. Dle smlouvy byly nájemné a jiné platby splatné předem na každý měsíc, nejpozději do pátého dne příslušného měsíce. Žalovaný řádně neuhradil nájemné a zálohy na služby spotřebované s užíváním bytu, jak mu ukládá ustanovení § 2246 odst. 1 a § 2247 odst. 1, § 2251 odst. 1 o.z. Na nájemném za období od 1. 5. 2017 do 30. 6. 2017 mělo být uhrazeno 5 621 Kč, na zálohách na služby 2 107 Kč. Za výše uvedené období bylo uhrazeno pouze 1 140 Kč. Na nájemném a službách za období květen, červen 2017 tak žalovaný dluží 6 588 Kč. Pokud žalovaný má řádně nájemné a zálohy na služby uhrazené, bylo na něm, aby splnění své povinnosti prokázal. Dále bylo z vyúčtování služeb za období od 1. 1. 2017 do 4. 7. 2017, kdy žalovaný byt fakticky vyklidil prokázáno, že žalovaný za spotřebované služby dluží 4 953 Kč a za náhradu za bezesmluvní užívání bytu za období od 1. 7. 2017 do 4. 7. 2017 částku 339 Kč Celkem tak žalobkyně po žalovaném požadovala 5 291 Kč. Tato částka je splatná až na základě výzvy k úhradě dluhu a musí se dostat do dispozice žalovaného. Doručení výzvy k úhradě je hmotněprávní podmínkou splatnosti. Jak bylo prokázáno se spisu Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově sp. zn. 122 Nc 1812/2019, žalobkyně však výzvu k úhradě žalovanému nebyla schopna doručit, když tento byl již neznámého pobytu, což je i nadále, proto podala návrh na ustanovení hmotněprávního opatrovníka pro doručení výzvy k úhradě dluhu. Soud návrhu vyhověl a ustanovil žalovanému opatrovníka v osobě advokátky [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Jak bylo prokázáno z doručenky výzvy, tato byla doručena opatrovníkovi dne 21. 10. 2020. V souladu s ust. § 1958 odst. 2, § 1959 písm. e) o.z. je tak dluh ve výši 5 291 Kč splatný do pěti dnů od doručení, tedy 26. 10. 2020. Vzhledem k tomuto datu splatnosti se tak právo na úhradu dluhu za období od 1. 1. 2017 do 4. 7. 2017 nemohlo promlčet, když promlčecí doba k dnešnímu dni ani neuplynula (ust. § 629, § 638 odst. 1 o.z.) Dnem následujícím po splatnosti dluhu je žalovaný v prodlení – 27. 10. 2020. Úroky z prodlení jsou pak v souladu s ust. § 1970 o.z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř., když žaloba byla vzata zpět částečně a žalobkyně tak zavinila částečné zastavení řízení, avšak k předmětu celého řízení se jedná o poměrně nepatrnou část. Na nákladech řízení bylo žalobkyni přiznáno 12 863,70 Kč. Tato částka sestává z částky 7 900 Kč za pět úkonů odměny advokáta, když jeden úkon dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 1 580 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání dne 7. 2. 2022 a 21. 2. 2022). K těmto úkonům bylo přiznáno 5 režijních paušálů à 300 Kč. Dále bylo přiznáno jízdné a náhrada za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět k jednání dne 7. 2. 2022. Tohoto dne se zástupce žalobkyně účastnil čtyř jednání u daného soudu, kdy zastupoval stejnou žalobkyni, proto byla vždy přiznána ¼ z celkových částek. Náhrada za promeškaný čas v celkové výši činila 200 Kč, bylo proto přiznáno 50 Kč. Jízdné činilo 256 Kč, bylo tak přiznáno 64 Kč (40km vzdálenost, 4,70 Kč paušální náhrada, kombinovaná spotřeba paliva 4,6l na 100km a cena paliva 37,1 Kč za jeden litr). Za jednání dne 21. 2. 2022 bylo přiznáno jízdné v celé výši 256 Kč a 200 Kč náhrada za promeškaný čas. Z výše uvedených částek pak bylo přiznáno 21 % DPH ve výši 2 093,7 Kč, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně a částka 800 Kč za zaplacený soudní poplatek.