109 C 240/2022-70 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 35 963,01 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 230,02 Kč od 27. 8. 2020 do 19. 7. 2021, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 913,56 Kč od 20. 7. 2021 do 28. 4. 2022, zákonný úrok z prodlení z částky 36 493,03 Kč od 29. 4. 2022 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 27. 8. 2020 smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, tento se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách po 894,02 Kč, počínaje dnem 15. 9. 2020. Žalovaný však řádně nehradil a na jistině úvěru dluží 33 263,01 Kč, na smluvním úroku 3 230,02 Kč, na smluvních poplatcích 2 700 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 8. 2020 soud zjistili, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, účastníci se dohodli na splátkách úvěru, kdy měsíční splátka činila 894,02 Kč, splátek mělo být 72 s tím, že poslední splátka bude činit 787,48 Kč RPSN činilo 27,26 % a roční úroková sazba 22,70 %, celková částka k úhradě činila 64 663,88 Kč. Z výpisu k tomuto úvěrovému účtu soud zjistil, že žalovaný celkově z titulu smlouvy o úvěru uhradil 7 175,59 Kč. 4. Z žádosti o úvěr ze dne 27. 8. 2020 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že jeho průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce činí 10 962 Kč, má základní vzdělání, je invalidní důchodce, bydlí v nájmu. Z oznámení ČSSZ [obec] ze dne 30. 12. 2019 soud zjistil, že žalovanému byl přiznán invalidní důchod v celkové výši 10 962 Kč. 5. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl, avšak jen z části. Žalobkyně prokázala, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru dne 27. 8. 2020 v souladu s ustanovením § 2395 o. z. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno řádně tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Po poučení dle ustanovení § 118 odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně uvedla, že příjem byl u žalovaného ověřen z oznámení ČSSZ a výdaje byly porovnány s výdaji ze statistických dat a dat ohledně životního minima. V tomto případě se tak nejedná o řádné prověření úvěruschopnosti žalovaného, jelikož nelze vycházet ze statistik, ale z konkrétních výdajů, které žadatel o úvěr má. Žalobkyně teprve z celkových příjmů a výdajů je schopna učinit závěr, zda bude v silách žalovaného řádně plnit svůj závazek z úvěrové smlouvy, a to splácet jednotlivé splátky. Dále je nutno, aby žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala solventnost žalovaného v různých rejstřících, jako bankovních, nebankovních registrech, insolvenčního rejstříků, rejstříků exekucí apod. Toto však tvrzeno nebylo a nebylo ani prokazováno. S ohledem na výše uvedené je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titul vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, tento fakticky uhradil částku 7 175,59 Kč. Byl proto zavázán k vydání rozdílu mezi těmito částkami a to ve výši 27 824,41 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Žalobkyně výzvu k úhradě dluhu ze dne 28. 4. 2022 dala k poštovní přepravě 29. 4. 2022, dne 9. 5. 2022 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně se však domáhala úroku v nižší části a to ve výši 8,5 % ročně, soud tak nemůže překročit žalobní návrh a byla tak přiznána nižší výše. S ohledem na výše uvedené odůvodnění, byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 4 627 Kč. Celé náklady řízení by činily 8 568,30 Kč Tyto sestávají ze tří úkonů odměny advokáta, když jeden úkon odměny dle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí 500 Kč (převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby). K těmto úkonům byly přiznány 3 režijní paušály à 100 Kč. Za účast u jednání náleží žalobkyni odměna advokáta ve výši 2 540 Kč v souladu s ustanovením§ § 8 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a k tomuto režijní paušál 300 Kč. Při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu bylo přiznáno účtované cestovné ve výši 852 Kč (vzdálenost 102 km, paušální náhrada 4,70 Kč, kombinovaná spotřeba paliva 8,2 l na 100 km a cena paliva 44,50 Kč za jeden litr). Byl také přiznán nárok z titulu náhrady za promeškaný čas při cestě ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět ve výši 400 Kč za 4 půlhodiny, z výše uvedených částek pak 21 % DPH ve výši 1 237,30 Kč a zaplacený soudní poplatek 1 439 Kč. Žalobkyně měla ve věci 77 % úspěch, 23 % neúspěch. Při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 54 % z celkových nákladů řízení.