109 C 241/2022-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 96 932 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 86 817,17 K č od 23. 6. 2022 do zaplacení ve výši 8,05 %. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci dne 28. 11. 2016 uzavřeli smlouvu o zápůjčce, která byla uzavřena na základě rámcové smlouvy poskytování zápůjček uzavřené dne 28. 11. 2016. Žalovanému byla vyplacena částka 35 000 Kč, tento se zavázal uhradit celkový dluh ve výši 92 525 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na 1. 1. 2017. Žalovaný však dluh nehradil řádně a včas. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splácením jakékoliv splátky, je žalobkyně oprávněna účtovat smluvní pokutu. Smluvní pokuta dle smlouvy může maximálně činit 70 000 Kč z jistiny poskytnuté zápůjčky. K výpočtu žalobní pokuty v žalobních tvrzeních žalobkyně odkazuje na výpočet smluvní pokuty dle přílohy. Dále se účastníci dohodli, že v případě, že žalovaný nesplní dluh po zesplatnění řádně a včas, zaplatí smluvní pokutu ve výši 65 % z aktuální výše neuhrazené jistiny zápůjčky. Opět je odkázáno na přiložený výpočet. Dále se žalobkyně domáhala úhrady upomínečného a poštovného v celkové výši 1 454 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z rámcové smlouvy o poskytnutí zápůjček ze dne 28. 11. 2016 a smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 28. 11. 2016 soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 35 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit dluh vč. poplatků v 36 měsíčních splátkách, kdy celkový dluh činil 92 525 Kč, splátka 1 až 35 měla činit 2 571 Kč, 36. splátka 2 540 Kč. 4. Z výpisu splátkového kalendáře a úhrady dlužníka po zesplatnění, soud zjistil, že žalovaný celkově uhradil žalobkyni 6 944,83 Kč. 5. Žalobkyně po poučení u jednání uvedla, že žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným o zápůjčce vyplnila k solventnosti žalovaného internetový dotazník, zkoumala v rejstříku exekucí a insolvence, po žalovaném požadovala výplatní pásky a výpisy z účtu. 6. Z výpisu z insolvenčního rejstříku ke dni 24. 11. 2016 na rodné číslo žalovaného soud zjistil, že žalovaný k tomuto datu není veden jako dlužník. Z výpisu exekucí z centrální evidence exekucí na jméno žalovaného, bylo zjištěno, že na tohoto není vedena žádná exekuce. 7. Z výpisu z běžného účtu [právnická osoba] na jméno žalovaného za období měsíce října 2016, soud zjistil, že zůstatek na účtu na začátku období činil 5 922,05 Kč, na konci října 2016 100,51 Kč. Dne 7. 10. 2016 je z tohoto účtu na účet vedený na jméno [právnická osoba] [anonymizováno] zasláno 11 020 Kč. Připsáno je převodem z účtu vedeného na jméno žalovaného 2. 10. 2016 50 EUR, 7. 10. 2016 942 EUR, 14. 10. 2016 248 EUR, dne 22. 10. 2016 249 EUR, 29. 10. 2016 250 EUR. Z tohoto účtu jsou také hrazeny pohledávky vedené na jméno [jméno] [příjmení] a to 2 800 Kč jako splátka [anonymizováno] 09/ 2016, 12. 10. 2016 2 151 Kč [anonymizováno], 13. 10. 2016 ve výši 1 264 Kč byla evidována platba jako [příjmení] [jméno]. Ostatní platby jsou za bezhotovostní platby při nákupech, případně výběry z bankomatu. Z výpisu ze stejného účtu za měsíc září 2016 soud zjistil, že zůstatek k počátku období na účtu činil 101,37 Kč, ke konci výpisu 5 922,05 Kč. Jako příjmy jsou zde uvedeny dne 6. 9. 2016 převod z účtu na jméno žalovaného 180 EUR, dne 8. 9. 2016 900 EUR, 11. 9. 2016 55 EUR, 17. 9. 2016 300 EUR a 30. 9. 2016 220 EUR. Další pohyby na účtu jsou opět vedeny jako výběry z bankomatu popř. převod bezhotovostních plateb za nákupy. Ani v jednom výpisu není žádná platba představující pravidelné měsíční výdaje za bydlení, energie, případné další platby. Z výpisu u [právnická osoba] vedeného na jméno žalovaného s poznámkou, že se jedná o kontokorentní úvěr, soud zjistil, že za říjen 2016 zůstatek k 1. 10. 2016 na účtu činil mínus 1 397,52 EUR a k 31. 10. 2016 mínus 1 411,29 EUR. 8. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2390 o. z., když žalobkyně tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce. Toto tvrzení prokazovala rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček ze dne 28. 11. 2016 a smlouvou o zápůjčce ze stejného data. Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla u jednání poučena, jak je shora uvedeno a doplnila tvrzení, jakým způsobem solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala. Byly předloženy listiny prokazující, že žalobkyně činila dotaz na evidenci exekucí a insolvenční rejstřík, když toto bylo s negativním výsledkem a žalovaný v době dotazu neměl evidováno insolvenční řízení popř. exekuční řízení. Příjmy a výdaje měly být prověřovány výpisu z účtu. Výpisy z účtu, tak jak byly předloženy, však neprokazují, jaké příjmy a výdaje žalovaný má. Z těchto listin nevyplývá, jaké má žalovaný pravidelné měsíční výdaje spojené s bydlením, zda platí nájem, v jaké výši, jaké má výdaje na energie. Z těchto listin nevyplývá, zda žalovaný má nějaké další pravidelné platby. Naopak bylo zjištěno, že z jeho účtu odchází finanční prostředky na hrazení závazků u společnosti poskytující úvěry. Pokud byl předložen další výpis, jednalo se o kontokorentní úvěr vedený v eurech, ze kterého je patrno, že za dobu výpisu a to od 1. 10. 2016 do 31. 10. 2016 se výše úvěrované částky zvýšila, nikoliv snížila. Žalobkyně tak nezkoumala řádně, jaká je výdajová stránka žalovaného. Byly předloženy údajné výplatní pásky žalovaného, které však nejsou v českém jazyce s úředně ověřeným překladem. Jelikož úředním jazykem soudu je jazyk český, soud z těchto listin neučinil žádné skutkové závěry. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně ani po poučení ze strany soudu neprokázala výdajovou stránku rozpočtu žalovaného, soud žalobkyni dále nepoučoval o tom, že by tyto listiny měly být předloženy, jelikož v navyšování nákladů za překlad soud spatřuje nehospodárnost řízení. Smlouva o zápůjčce s ohledem na nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy, je tak dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud ale nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč a tento dle výpisu splátkového kalendáře a úhrad dlužníka po zesplatnění celkově uhradil 6 944,83 Kč (1 500 Kč a 5 444,83 Kč). Soud po odečtení skutečné úhrady od zapůjčené částky tak zavázal žalovaného k úhradě částky 28 055,17 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., kdy výzva k úhradě dluhu ze dne 22. 5. 2022 byla dána k poštovní přepravě stejného dne. Žalovaný je tak povinen plnit 30. 5. 2022, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovení § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se žalobkyně domáhala v žalobním návrhu úroku v nižší části, soud nemohl překročit její žalobní návrh, a proto úroky z prodlení byly v této nižší části přiznány. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.