109 C 242/2022-59 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 19 316 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 339,64 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, úrok 56 % ročně z částky 7 339,64 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 462,88 Kč, kdy v žalobním petitu je uvedeno od do, bez vyplněné částky. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že žalovaná dne 16. 1. 2020 se společností [právnická osoba] uzavřela smlouvu o zápůjčce, bylo poskytnuto 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit poplatek ve výši 8 056 Kč. Žalovaná uhradila pouze 600 Kč a 1 200 Kč. Dne 28. 1. 2022 byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena pohledávka na žalobkyni. Dlužná částka se skládá z jistiny 7 339,64 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 6 376,36 Kč, kapitalizované smluvní pokuty 4 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku 462,88 Kč, sankčních poplatků 1 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná si ve smlouvě sjednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné splátky, ohledně níž je žalovaná v prodlení. V žalobě je odkázáno na výpočet, kdy je požadována pouze částka 4 000 Kč. Sankční poplatek ve výši 1 600 Kč je účtován dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“ a jedná se o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek postupitele a za poplatky za upomínky. 2. Žalobkyně byla u jednání vyzvána k doplnění tvrzení, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 462,88 Kč, tedy z jaké částky, a za jaké období a z jaké procentuální výše byl dluh vypočítáván. Opětovně bylo žalobkyní odkázáno pouze na přiloženou tabulku, ze které však nelze učinit závěr směřující k výpočtu úroku z prodlení. Také zástupce žalobkyně se nedokázal k výpočtu blíže vyjádřit. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobkyně byla u jednání poučena dle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř., byla žaloba v této části odmítnuta. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 1. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru [číslo]. Žalované bylo poskytnuto 8 000 Kč, tato se zavázala uhradit spolu s výše uvedenou částkou 8 000 Kč úrok 2 483 Kč, 4 013 Kč poplatek za zpracování úvěru a 156 Kč pojistné. Částka měla být uhrazena v 52 týdenních splátkách, když splátka měla činit 309, poslední splátka 247 Kč. 5. Z karty zákazníka ze dne 12. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaná má základní vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené, žije s partnerem, čistý příjem činí 7 000 Kč, další příjmy domácnosti 15 000 Kč, běžné výdaje na externí splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje 3 000 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupníky uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] oznamuje žalované, že novým nabyvatelem pohledávky je žalobkyně. Dle potvrzení o podání byla zásilka dána k poštovní přepravě dne 10. 2. 2022. 7. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala, když předložila oznámení o postoupení pohledávky, které bylo právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] zasláno žalované a oznámení se tak dostalo do dispozice žalované. Oznámení o postoupení pohledávky je v souladu s ustanovení § 1882 odst. 2 o. z. Dále žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z., toto prokazovala smlouvou o zápůjčce ze dne 16. 1. 2020. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně doplnila tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Jedná se však o všeobecná tvrzení, která žalobkyně uvádí v každé své žalobě, přičemž je nutno konkrétně tvrdit, jakým konkrétním způsobem u této žalované byla zkoumána její úvěruschopnost. Tvrzení nemůže být nahrazováno důkazem, když žalobkyně navrhovala výpověď zprostředkovatele úvěru. Povinností žalobkyně je v prvé řádně tvrdit a teprve následně tvrzení prokazovat. Navíc pokud jde o údaje, které byly o žalované zjištěny a vyplývají ze zákaznické karty, tak i z těchto vyplývá, že úvěruschopnost žalované nebyla zkoumána řádně. Jediným příjmem žalované je rodičovský příspěvek ve výši 7 600 Kč, přičemž nelze odkazovat na příjmy někoho jiného, navíc neznámé osoby poskytovali úvěru, a spoléhat na to, že v domácnosti žalované se mají nacházet další příjmy. Také pokud jde o výdaje, je zcela nepravděpodobné, že celkové měsíční výdaje vč. Bydlení, nákladů na zajištění dalších základních životních potřeb, by pro žalovanou činily 3 000 Kč. S ohledem na výše uvedené tak soud činí závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala řádně solventnost žalované, a proto je smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Opětovně soud poukazuje také na to, že žalobkyně, ač poučena, řádně nedoplnila tvrzení ohledně zkoumání úvěryschopnosti žalované před uzavřením smlouvy o zápůjčce. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že do dispozice žalované se dostala částka 8 000 Kč a z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná z úvěru uhradila částka 600 Kč a 1 200 Kč. Soud tak zavázal žalovanou k úhradě částky 6 200 Kč (8 000 Kč mínus 600 Kč mínus 1 200 Kč). Splatnost soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když se žalobkyně domáhala přiznání zákonných úroků z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 18. 3. 2022. Za výzvu k úhradě dluhu lze již považovat oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, která byla dána k poštovní přepravě 10. 2. 2022. Jak je již výše uvedeno, žalobkyně se však domáhá přiznání úroků z prodlení až od 18. 3. 2022, i když prodlení nastalo v dřívější době, soud nemůže překročit žalobní návrh a žalovaná byla zavázána k úhradě zákonných úroků z prodlení od 18. 3. 2022. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. Jelikož soud při vyhlašování rozhodnutí udělal početní chybu, tuto opravil opravným usnesením dle ustanovení § 164 o.s.ř., které zároveň včlenil do tohoto rozhodnutí. Při vyhlašování bylo uvedeno, že žalovaná je povinna zaplatit částku 6 000 Kč, i když správně mělo být vyhlášeno 6 200 Kč. Tato chyba se pak také odrazila v zamítavém výroku III. tohoto rozhodnutí, kdy s ohledem na částku 6 200 Kč, které bylo vyhověno, mělo být zamítnuto 13 116 Kč, nikoliv 13 316 Kč. Také tento výrok byl opraven. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.