109 C 277/2022-41 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 26 550 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 344,06 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 110,39 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 25,23 % ročně z částky 15 000 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 19. 10. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaný se s touto částkou zavázal uhradit 3 000 Kč úroky, 3 000 Kč odměnu za administrativní činnost a 6 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný však z dlužné částky uhradil pouze 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Kapitalizovaný úrok ve výši 1 344,06 Kč je vypočten z úroku 8,25 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 12. 2020 do 7. 1. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 110,39 Kč je vypočten z úroku z prodlení ve výši 25,23 % ročně z částky 15 000 Kč od 13. 12. 2020 do 7. 1. 2022. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 19. 10. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu, na základě které bylo žalovanému poskytnuto 15 000 Kč, tento se zavázal s dlužnou částkou uhradit úrok 3 000 Kč, administrativní poplatek 3 000 Kč a 6 000 Kč odměnu za hotovostní inkaso splátek. [příjmení] měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. 4. Ze zákaznické karty ze dne 10. 10. 2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má učňovské vzdělání, uvedl, že je spolubydlící s jiným rodinným příslušníkem, je zaměstnán, jeho příjem činí 22 741 Kč, výdaje žalovaného činí 3 000 Kč bydlení, 5 000 Kč ostatní výdaje, 4 200 Kč vyživovací povinnost. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. 6. Z interního systému soudu soud zjistil, že proti žalovanému v postavení povinného před uzavřením smlouvy o úvěry jsou vedena řízení pod sp. zn. 126 EXE 886/2016, 127 EXE 1060/2016, 126 EXE 1347/2016, 127 EXE 1603/2016, 48 EXE 2544/2018, 125 EXE 292/2018. 7. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala ve smyslu ust. § 1879 o. z. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022, kterou uzavřela se společností [právnická osoba] Součástí smlouvy o postoupení byla také pohledávka za žalovaným. Žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dle ustanovení § 2395 o. z. smlouvu o spotřebitelském úvěru dne 19. 10. 2019 a žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč. Jelikož se však jedná o spotřebitelský vztah je nutno před uzavřením smlouvy o úvěru řádně zkoumat solventnost žalovaného ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně byla poučena o doplnění tvrzení a důkazů k prokázání tvrzení, že úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru byla zkoumána. Žalobkyně po poučení předložila kartu zákazníka ze dne 19. 10. 2019. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně je zkoumat solventnost žalovaného a pokud by právní předchůdkyně žalobkyně nahlédla do bankovních či nebankovních registrů, rejstříků exekucí, musela by zjistit, že žalovaný má nesplacené závazky. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně solventnost žalovaného prověřovala, je smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 15 000 Kč, z tvrzení pak vyplývá, že žalovaný uhradil 450 Kč, po odečtení této částky z částky 15 000 Kč, tak soud zavázal žalovaného k úhradě částky 14 550 Kč (15 000 Kč mínus 450 Kč). Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022 byla dle podacího lístku dána k poštovní přepravě 4. 2. 2022. Dne 14. 2. 2022 je tak žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož se však žalobkyně domáhala částky nižší, soud nemůže překročit žalobní návrh, a proto na úrocích z prodlení bylo přiznáno pouze 8,25 % ročně. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.