109 C 288/2022-46 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 37 430 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 295,64 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 5 771,1 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 26 430,96 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 20,74 % ročně z částky 26 430,96 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení a dále částku 33 200 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 4 267,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 498,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 25 822,13 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 24,6 % ročně z částky 25 822,13 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 13. 6. 2019 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 27 000 Kč. Tento se s touto částkou zavázal uhradit částku 4 590 Kč úrok, 5 400 Kč poplatek za administrativní činnost a 15 390 Kč poplatek za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 14 950 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 5 771,10 Kč je vypočten z úroku 20,74 % ročně z částky 26 430,96 Kč od 25. 12. 2020 do 7. 1. 2022. Dále společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dále 29. 3. 2019 smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, tento se zavázal se zapůjčenými prostředky uhradit 7 000 Kč úrok, 7 000 Kč odměnu za administrativní činnost a 14 000 Kč poplatek za hotovostní inkaso. Žalovaný nehradil řádně a včas, kdy uhradil pouze částku 30 050 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 10 498,85 Kč je vypočten z úroku ve výši 24,60 % ročně z částky 25 822,13 Kč od 23. 5. 2020 do 7. 1. 2022, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 4 267,82 Kč je vypočten z částky 25 882,13 od 25. 2. 2020 do 7. 1. 2022 úrok ve výši 10 % ročně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 3. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, tento se zavázal zaplatit s touto částkou 7 000 Kč úrok, 7 000 Kč administrativní poplatek, odměnu za hotovostní inkaso splátek 14 000 Kč, celkem mělo být uhrazeno 63 000 Kč, částka měla být uhrazen v 60 týdenních splátkách po 1 050 Kč. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 13. 6. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému byla poskytnuta částka 27 000 Kč, tento se zavázal uhradit úrok ve výši 4 590 Kč, 5 400 Kč administrativní poplatek a 15 390 Kč odměnu za hotovostní inkaso splátek. [příjmení] měla být uhrazena v 80 týdenních plátkách po 655 Kč, poslední splátka měla činit 635 Kč, celkem mělo být uhrazeno 52 380 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny na žalobkyni. 6. Z karty zákazníka bez uvedení data, soud zjistil, že žalovaný žádá o úvěr ve výši 27 000 Kč. Uvedl, že má středoškolské vzdělání, je zaměstnán, jeho příjem činí 18 265 Kč, výdaje na bydlení 4 930 Kč, osobní výdaje 3 500 Kč, splátky úvěru 4 725 Kč. Zápůjčky od společnosti [právnická osoba] má žalovaný ve výši 51 000 Kč, v celkové měsíční splátce 4 725 Kč. 7. Pokud jde o aktivní legitimaci, tato byla posouzena dle ustanovení § 1879 o. z., kdy žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek dne 7. 1. 2022, kdy pohledávky ze společnosti [právnická osoba] byly postoupeny na žalobkyni. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Žalobkyně předložila smlouvu o úvěru ze dne 29. 3. 2019 a 13. 6. 2019. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěrech ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného. Žalobkyně pouze předložila kartu zákazníka k žádosti o spotřebitelský úvěr na částku 27 000 Kč, což je částka, na kterou byla uzavřena druhá úvěrová smlouva dne 13. 6. 2019. Povinností žalobkyně je však nejdříve řádně tvrdit, jakým konkrétním způsobem solventnost žalovaného byla prověřována, odkaz na všeobecná tvrzení, že bylo pátráno ve všech rejstřících, není dostatečným tvrzením. Také karta zákazníka však nemůže splnit požadavek k prokázání zkoumání solventnosti, když pokud jde o první smlouvu, která byla uzavírána dne 29. 3. 2019, zde nejsou prokazovány žádná tvrzení, že by solventnost prověřována byla. Navíc dle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., je povinností poskytovatele aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Žalobkyně, ač byla poučena, tvrzení ani důkazy nedoplnila. S ohledem na shora uvedené jsou tak smlouvy o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatné. Soud ale nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ust. § 2993 o. z. Pokud jde o smlouvu z 29. 3. 2019 tak žalovanému bylo poskytnuto 35 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil částku 30 050 Kč. Soud tak zavázal k úhradě rozdílu ve výši 4 950 Kč. U druhé smlouvy, kterou žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 13. 6. 2019, pak žalovanému bylo poskytnuto 27 000 Kč, tento z této částky uhradil 14 950 Kč. U této smlouvy tak rozdíl činí 12 050 Kč a žalovaný byl zavázán k úhradě této částky. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 3. 2. 2022 se dle podacího lístku dostala k poštovní přepravě 4. 2. 2022, 14. 2. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když však soud nemůže překročit žalobní návrh, a proto úroky z prodlení byly přiznány v nižší výši tak, jak se žalobkyně domáhala. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalovanému, který byl ve věci procesně úspěšnější nevznikly prokazatelné náklady řízení.