109 C 290/2022-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 51 031 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 831,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok 29 % ročně z částky 19 831,69 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 369,22 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 14. 9. 2019 smlouvu o zápůjčce, žalovanému bylo poskytnuto 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit celkem se zápůjčkou i poplatek ve výši 31 384 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas, když celkem z úvěru uhradil pouze 25 466 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá úhrady dlužné jistiny 19 831,69 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 14 599,31 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 15 000 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 369,22 Kč, sankčních poplatků ve výši 1 600 Kč. Při výpočtu těchto částek odkazuje žalobkyně na přiložený výpočet. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný si ve smlouvě sjednali ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek z celkové dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. Sankční poplatek ve výši 1 600 Kč je účtován dle smlouvy v rámci článku„ postup při prodlení zákazníka“, jedná se o poplatky za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávek postupitele a za poplatky za upomínky. 2. Žalobkyně byla u jednání vyzvána k doplnění tvrzení, jakým způsobem žalobkyně dospěla k výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 369,22 Kč, kdy je nutno uvést částku, ze které je vypočítán úrok, výši úroku a období prodlení. Žalobkyně odkázala na tabulku výpočtu, ze které však nelze učinit závěr, jakým způsobem byl vypočten úrok z prodlení, navíc se v přiložené tabulce žádný takový údaje nenachází. S ohledem na shora uvedené, kdy žalobkyně byla u jednání poučena dle ustanovení § 43 odst. 2 o.s.ř., byla žaloba v této části odmítnuta. 3. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 14. 9. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] žalovanému bylo poskytnuto 30 000 Kč, tento se zavázal s částkou uhradit úrok ve výši 7 362 Kč, poplatek za zpracování, doručení administrativní činnost 13 460 Kč a 8 520 Kč poplatek za vedení zákaznického účtu. Dále bylo sjednáno doplňkové pojištění ve výši 2 322 Kč. Částka v celkové výši 61 384 Kč měla být uhrazena v 18 měsíčních splátkách po 3 411 Kč, přičemž poslední splátka měla činit 3 397 Kč. 4. Z karty zákazníka ze dne 14. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně uvedl, že je zaměstnán, jeho příjem činí 23 205 Kč. U výdajů je uvedeno, že externí splátky zápůjček činí 2 050 Kč a odhadované měsíční výdaje 5 000 Kč. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 1. 2. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznamuje žalovanému, že pohledávka vůči žalovanému byla postoupena na žalobkyni. Z potvrzení o podání pak soud zjistil, že tato zásilka byla dána k poštovní přepravě 10. 2. 2022. 6. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022, které bylo dáno k poštovní přepravě 10. 2. 2022. Oznámení o postoupení pohledávek je v souladu s ustanovením § 1882 odst. 2 o. z., když právní předchůdkyně žalobkyně sdělila žalovanému, že pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným je postoupena na žalobkyni. Dále žalobkyně v řízení tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 o. z. Žalobkyně toto prokázala smlouvou o zápůjčce ze dne 14. 9. 2019. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit, ale také prokázat, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřovala solventnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně doplnila tvrzení ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před zavřením smlouvy o zápůjčce. Jedná se však o všeobecná tvrzení, která žalobkyně uvádí v každé své žalobě, přičemž je nutno tvrdit, jakým konkrétním způsobem u tohoto dlužníka byla zkoumána jeho úvěruschopnost. Tvrzení nemůže být nahrazováno důkazem, když žalobkyně navrhovala k důkazu výpověď zprostředkovatele zápůjčky. Povinností žalobkyně je v prvé řadě tvrdit a teprve toto tvrzení prokazovat. Pokud žalobkyně předložila k důkazu zákazníkovu kartu, tak už z těchto údajů vyplývá, že úvěruschopnost žalovaného nebyla zkoumána řádně. V kartě je vyplněno, že tento má příjem od svého zaměstnavatele 23 205 Kč, pokud se však týká jeho výdajové stránky, je uvedeno, že splácí jiné zápůjčky a to ve výši 2 050 Kč a další odhadované měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně bylo zkoumat nejen aktivní stránku, ale také pasivní, tedy jaké faktické výdaje žalovaný má s hrazením základních životních potřeb, jako je bydlení, cena energií a jaké má další pravidelné měsíční výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně je povinna sama aktivně údaje zjišťovat a to např. v exekučním rejstříku, insolvenčním rejstříku, bankovních i nebankovních registrech. Žalobkyně předložila výpis z centrální evidence exekucí, soud k této listině nepřihlížel, pro nadbytečnost neprováděl důkaz, jelikož jsou zde údaje až od roku 2022, tedy 3 roky po poskytnutí zápůjčky. S ohledem na shora uvedené pro nesplnění povinnosti tvrzení, když žalobkyně byla u jednání poučena o doplnění tvrzení a důkazu, soud vyhodnotil smlouvu o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. jako neplatnou. Soud nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že do dispozice žalovanému se dostal částka 30 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 25 466 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě rozdílu ve výši 4 534 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., když výzva k úhradě dluhu ze dne 10. 2. 2022 byla dána dle podacího archu k poštovní přepravě 11. 2. 2022, 21. 2. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení.