109 C 296/2022-63 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 9 659,17 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 849,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 280,97 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 650 Kč a částku 3 757,42 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] dne 4. 9. 2019 uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaná se s touto částkou zavázala uhradit poplatky ve výši 12 888 Kč. Žalovaná nehradila řádně a včas, uhradila pouze částku 10 492 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru byla prověřována solventnost žalované. Žalobkyně pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá úhrady jistiny 9 659,17 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 598,33 Kč, částky 4 584,79 Kč za poplatek za poskytnutí úvěru, částky 869,50 Kč jako nákladů na vyhodnocení úvěru a částky 1 684,21 Kč jako inkasního poplatku. Účelně vynaložené náklady na mimosoudní vymáhání činí 650 Kč, za tři telefonické hovory každý za 72 Kč a dvě osobní návštěvy za 217 Kč. Účastníci úvěrové smlouvy se také dohodli na smluvní pokutě, když se žalobkyně domáhá úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení od 5. 11. 2020 do 29. 11. 2021 z pohledávky 9 659,17 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. 4. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznamuje žalované, že pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala s částkou 15 000 Kč uhradit úrok ve výši 1 444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 7 350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 394 Kč a poplatek za inkaso splátek 2 700 Kč. Částka měla být uhrazena ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. 6. Z žádosti o úvěr ze dne 4. 9. 2019 soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je zaměstnaná od 1. 7. 2008 u současného zaměstnavatele, její příjem činí 14 526 Kč mzda, náklady na bydlení činí 3 000 Kč, doprava činí 3 500 Kč. Žalovaná je vdaná, nemá žádné vyživované dítě, má středoškolské vzdělání bez maturity, nemá osobní bankovní účet. 7. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala oznámením o postoupení pohledávky ze dne 11. 1. 2022 dle ustanovení § 1882 odst. 2 o. z. Pokud jde o další tvrzení, žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala smlouvu o úvěru ze dne 4. 9. 2019. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřovala solventnost žalované dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně solventnost žalované prověřovala. Jedná se však o všeobecná tvrzení, není tvrzeno, jakým konkrétním způsobem tak bylo učiněno a k jakým závěrům právní předchůdkyně žalobkyně došla. K prokázání zjišťování solventnosti navíc žalobkyně předložila jen žádost o úvěr žalované ze dne 4. 9. 2019. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Právní předchůdkyně žalobkyně tak měla minimálně dále žalovanou prověřovat v různých rejstřících jako je insolvenční, rejstřík vedených exekucí, pátrat v bankovních, nebankovních registrech, jaká je solventnost žalované. Vzhledem k tomu, že toto tvrzeno nebylo, nebylo toto ani prokázáno, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalované bylo poskytnuto 15 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaná uhradila 10 492 Kč, soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu a tedy částky 4 508 Kč. Pokud jde o splatnost dluhu, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., kdy výzva k úhradě dluhu ze dne 1. 1. 2022 byla dána k poštovní přepravě 12. 1. 2022, dluh byl tak splatným 24. 1. 2022, dnem následujícím se dostává žalovaná do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 8. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesně úspěšnější žalované nevznikly prokazatelné náklady řízení.