109 C 305/2022-50 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 18 683,9 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 18 683,9 Kč od 23. 12. 2021 do zaplacení ve výši 8,5 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 626,55 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 949,77 Kč, částku 2 690,48 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 7. 5. 2020 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalovaný se s touto částkou zavázal uhradit příslušenství úvěru ve výši 17 184 Kč. Žalovaný však nehradil řádně a včas, když uhradil pouze 2 656,01 Kč. Dne 22. 12. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek. Žalobkyně se domáhá úhrady nesplacené jistiny 18 683,90 Kč, nesplaceného kapitalizovaného smluvního úroku 1 675,43 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 9 099,99 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 725,81 Kč, inkasního poplatku 3 342,86 Kč Smluvní úrok je vypočten z částky 18 683,90 Kč za období od 8. 7. 2021 do 29. 11. 2021 ve výši 15 % ročně. Žalobkyně se domáhá také úhrady smluvní pokuty, když právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Smluvní pokuta je vypočtena z částky 18 683,90 Kč od 8. 7. 2021 do 28. 11. 2021 a činí 2 690,48 Kč, když je požadována v nižší výši. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, kdy žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, tento se zavázal uhradit úrok ve výši 1 925 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 1 859 Kč, částku 3 600 Kč za inkaso plateb v hotovosti. Celkem měl žalovaný uhradit 37 184 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, dle seznamu postoupených pohledávek předmětem postoupení byla také pohledávka za žalovaným. 5. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 22. 12. 2021, když smlouva byla uzavřena v souladu s ustanovení § 1879 o. z. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně předložila vyplněnou žádost o úvěr ze dne 7. 5. 2020, ze které je patrno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnaný, jeho příjem činí 16 174 Kč, za bydlení a energie platí 1 500 Kč, za dopravu, jídlo 3 860 Kč, měsíční splátky půjček 3 640 Kč. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bod 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, pátrat např. v bankovních, nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku, v rejstříku exekucí. Žalobkyně se však k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. S ohledem na výše uvedené, je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud však nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 20 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil částku 2 656,01 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k úhradě rozdílu ve výši 17 343,99 Kč. Splatnost byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 11. 1. 2022 byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 12. 1. 2022, 24. 1. 2022 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. s tím však, že se žalobkyně domáhala úroku v nižší části a soud nemůže překročit žalobní návrh. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly prokazatelné náklady řízení. Při úspěchu a neúspěchu je nutno kromě jistiny přihlížet i k příslušenství žalované částky.