109 C 325/2022-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 11 656,60 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 600,65 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 511,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 652,3 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a úrok 25,41 % ročně z částky 6 652,3 Kč od 29. 1. 2022 do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 30. 11. 2020 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč. Žalovaný se s touto částkou zavázal uhradit částku 2 386 Kč úrok, 1 500 Kč poplatek za zpracování úvěru. Žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze částku 800 Kč. Kapitalizovaný úrok ve výši 511,80 Kč je vypočten z částky 6 652,30 Kč od 12. 10. 2021 do 28. 1. 2022 z úroku ve výši 25,41 %, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 600,65 KČ je vypočten ze zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 652,30 Kč od 30. 12. 2020 do 28. 1. 2022 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovaným postoupeny na žalobkyni. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 30. 11. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, žalovaný se zavázal uhradit částku 7 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 386 Kč, 1 500 Kč za poplatek za zpracování úvěru a 1 071 Kč za poplatek za komfortní splácení. Částka měla být uhrazena ve splátkách po 296 Kč, první splátka pak činila 283 Kč, jednalo se o 45 týdenních splátek. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek. Ze seznamu postoupených pohledávek pak bylo zjištěno, že součástí postoupení byla také pohledávka za žalovaným pod evidenčním [číslo]. 5. Ze zákaznické karty ze dne 30. 11. 2020, soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, jeho příjem činí 34 848 Kč, odhadované měsíční výdaje 6 000 Kč. Žalovaný uvedl, že nemá zápůjčku u jiné společnosti, má základní vzdělání, bydlí jako nájemce. 6. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022, kterou uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] dle ustanovení § 1879 o. z. Dále žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Toto prokazovala smlouvu o úvěru ze dne 30. 11. 2022. Jedná se však o spotřebitelský vztah a je nutno tvrdit a prokázat, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně prověřovala solventnost žalovaného dle ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. Žalobkyně v žalobě pouze všeobecně tvrdila, že solventnost prověřována byla, jedná se o tvrzení obecná, která se vyskytují ve všech žalobách žalobkyně, nebyly tvrzeny žádné konkrétní okolnosti prověřování solventnosti žalovaného. Žalobkyně předložila pouze vyplněnou zákaznickou kartu, kde žalovaný uváděl, jaké jsou jeho příjmy a výdaje. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Pokud by právní předchůdkyně žalobkyně tak učinila, zjistila by z rejstříku exekucí, že proti žalovanému jsou vedena exekuční řízení. Jen z informačního systému zdejšího soudu bylo zjištěno, že před uzavřením smlouvy o úvěru jsou vedeny proti žalovanému v postavení povinného exekuční řízení (např. sp. zn. 125 EXE 2251/2018, 126 EXE 1190/2018, 128 EXE 990/2018). Také údaj, který je uveden v zákaznické kartě, že odhadované výdaje žalovaného činí 6 000 Kč, není dostatečným údajem. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjistit, jaké konkrétní výdaje žalovaný má např. za nájem, energie, popř. jiné pravidelné měsíční výdaje. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena o nesplnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní dle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. S ohledem na shora uvedené je tak smlouva o úvěru dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud ale nárok žalobkyně posoudil jako nárok z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto 7 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že žalovaný uhradil 800 Kč, soud tak zavázal žalovaného k vydání rozdílu a tedy částky 6 200 Kč. Pokud jde o splatnost, tato byla posouzena dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 30. 1. 2022 dle podacího lístku byla dána k poštovní přepravě 24. 2. 2022, žalovaný je tak povinen plnit 7. 3. 2022, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroků byla přiznána v nižší části, tak jak požadovala žalobkyně, jelikož soud nemůže překročit žalobní návrh. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., když procesní úspěch a neúspěch obou účastníků je v podstatě stejný, jelikož soud musí přihlížet i k příslušenství žalované částky.