109 C 330/2021-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaný byl zavázán zaplatit částku 18 661,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 12. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 265,74 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 16 305,33 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částku 1 175,70 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli dne 27. 7. 2019 smlouvu o úvěru. Žalovanému bylo předáno 20 000 Kč. Tento se zavázal uhradit se shora uvedenou částkou příslušenství ve výši 17 184 Kč ve splátkách po 2 656 Kč po dobu 14 měsíců, žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil pouze 2 700 Kč. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala solventnost žalovaného. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně se domáhá nesplacené jistiny 18 661,83 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku 1 671,56 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru 9 088,40 Kč, nákladů na vyhodnocení úvěru 1 723,61 Kč a inkasního poplatku 3 338,60 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dohodli na smluvní pokutě ve výši 0,01 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Jistina činí 18 661,83 Kč, smluvní pokuta je požadována za období od 28. 9. 2020 do 30. 11. 2020. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o úvěru ze dne 27. 7. 2019 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, tento se zavázal uhradit spolu s výše uvedenou částkou úrok 1 925 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 9 800 Kč, náklady za vyhodnocení úvěru 1 859 Kč a poplatek za hotovostní splátky 3 600 Kč. Částka měla být uhrazena ve 14 měsíčních splátkách po 2 656 Kč. 4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bez uvedeného data uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem soud zjistil, že účastníci uzavřeli výše uvedenou smlouvu, dle seznamu postoupených pohledávek byla předmětem postoupení také pohledávka za žalovaným. 5. Z žádosti o úvěr ze dne 27. 7. 2019 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán, příjem žalovaného činí 21 329 Kč, měsíčně hradí bydlení, energie 3 000 Kč, dopravu, jídlo, osobní náklady 3 410 Kč, telefon 200 Kč. Bydlí v nájmu, je svobodný, má základní vzdělání, nemá vyživované děti. 6. Žalobkyně svou aktivní legitimaci ve sporu prokázala smlouvou o postoupení pohledávek bez uvedení data, uzavřenou mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dle ustanovení § 1879 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 27. 7. 2019 smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč. Žalobkyně však řádně netvrdila a neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala solventnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jedná o spotřebitelský vztah. Žalobkyně se k jednání nedostavila a znemožnila tak, aby byla ze strany soudu poučena dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. Žalobkyně pouze předložila listinu, ze které vyplývá, že žalovaný měl vyplnit informace o svých příjmech a výdajích v žádosti o úvěr. Ze závěru rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, zejména bodu 26., však vyplývá, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Navíc z žádosti o úvěr vyplývá, že žalovaný má mít náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 410 Kč, což neodpovídá reálným výdajům, jelikož se jedná o částku životního minima, která nezohledňuje faktické výdaje žalovaného. S ohledem, že nebylo řádně tvrzeno a prokázáno, jak byla prověřována solventnost žalovaného, je smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Žalovanému bylo poskytnuto 20 000 Kč, z žalobních tvrzení vyplývá, že tento uhradil 2 700 Kč, soud tak zavázal žalovaného k úhradě částky 17 300 Kč (20 000 Kč mínus 2 700 Kč). Pokud jde o splatnost, tuto soud posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z. Výzva k úhradě dluhu ze dne 18. 1. 2021, byla dle podacího archu dána k poštovní přepravě 19. 1. 2021, dne 27. 1. 2021 je žalovaný povinen plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. negativním výrokem, když procesní úspěch žalovaného je ve vyšší části, avšak tomuto nevznikly žádné prokazatelné výdaje.