109 C 338/2021-48 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit částku 10 027,78 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši od 1. 5. 2021 do zaplacení z částky 9 445,06 Kč. Žaloba byla odůvodněna tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 28. 5. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru ke dni 23. 3. 2020. Žalovaná naposledy čerpala z revolvingového úvěru, kde vyčerpala celkem prostředky ve výši 24 730,40 Kč. Žalovaná se zavázala hradit úvěr měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci nejméně však 500 Kč. Úroková sazba činila 22,8 %. Účastnici si dohodli smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1 % denně ze splátky z prodlení. Svým splacením se žalovaná dostane do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 75,36 Kč. Dne 18. 2. 2021 se úvěr stal splatným v důsledku prodlení. Žalovaná je povinna uhradit na jistině 15 435,74 Kč, úroky z úvěru 572,72 Kč, náhradu nákladů za vymáhací proces 569,30 Kč, smluvní pokutu 75,36 Kč. Po odstoupení od úvěrové smlouvy žalovaná uhradila 6 635,34 Kč. 2. Žalovaná uvedla, že s bankou žádný úvěr neuzavřela. 3. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že účastníci uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, kdy žalované byl poskytnut úvěr na [anonymizováno] [příjmení] za 6 490 Kč, výše měsíční splátky byla stanovena na 432 Kč vždy k 17. dni v měsíci počínaje dne 17. 6. 2019 s tím, že dále se účastníci dohodli na poskytnutí revolvingového úvěru v úvěrovém rámci 20 000 Kč. Z platební bilance k této smlouvě za dobu od 26. 11. 2019 do 16. 3. 2021 soud zjistil, že žalovaná celkem čerpala částku 21 500,4 Kč a z titulu úvěrové smlouvy uhradila 14 906 Kč. 4. Danou věc soud posoudil dle ustanovení § 2395 o. z. a žalobě vyhověl avšak jen z části. Žalobkyně v řízení tvrdila, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, žalovaná uváděla, že s žalobkyní žádnou smlouvu neuzavírala. Žalobkyně své tvrzení prokázala smlouvou o úvěru ze dne 28. 5. 2019, na které se nachází podpis žalované. Z této vyplývá, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši 6 490 Kč, který se zavázala hradit v měsíčních splátkách po 432 Kč, celkem měsíčních splátek 15, počínaje dnem 17. 6. 2019. Dále si účastníci dohodli revolvingový úvěr do úvěrového rámce 20 000 Kč. Z platební bilance k této smlouvě soud zjistil, že žalobkyně celkově vyčerpala 21 500,4 Kč a uhradila 14 906 Kč. Žalobkyně však řádně netvrdila a neprokázala, že by žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru prověřovala solventnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb., jelikož se jedná o spotřebitelský vztah. Úvěruschopnost je nutno zkoumat před uzavřením smlouvy o úvěru, nelze činit závěry o případné solventnosti teprve po uzavření smlouvy, zda žalovaná po nějakou dobu úvěr splácí či nikoli. Žalobkyně je povinna úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat a to příjmy i výdaje. S ohledem, že toto tvrzeno ani prokázáno nebylo, je tak smlouva dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. neplatná. Soud tak nárok žalobkyně posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2993 o. z. Jak je již výše uvedeno, z předložených listin bylo prokázáno, že žalovaná čerpala částku 21 500,4 Kč, uhradila 14 906 Kč, soud tak zavázal žalovanou k vydání rozdílu mezi těmito částkami a to 6 594,4 Kč. Jelikož nelze vycházet z žádných ujednání neplatné smlouvy, nelze vycházet ani z ujednání o splatnosti. Soud tak splatnost dlužné částky posoudil dle ustanovení § 573, § 1959 písm. e) o. z., kdy z poštovního podacího archu bylo prokázáno, že dne 1. 9. 2010 byla dána k poštovní přepravě výzva k úhradě dluhu, dne 6. 9. 2021 se dostala do dispozice žalované, dne 13. 9. 2021 je povinna plnit, dnem následujícím se dostává do prodlení. Výše úroků z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na výše uvedené odůvodnění byla žaloba ve zbytku zamítnuta. 5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. a procesně úspěšnější žalobkyni bylo na nákladech řízení přiznáno 1 810,10 Kč. Celé náklady řízení by činily 5 656,60 Kč. Na nákladech byly přiznány 2 odměny advokáta ve výši 1 540 Kč za jeden úkon dle ustanovení § 7, § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za převzetí věci a účast u jednání, když zástupce žalobkyně začal zastupovat žalobkyni až po podání žaloby. K těmto nákladům byly přiznány 2 režijní paušály à 300 Kč. Dále byla na nákladech přiznána částka 200 Kč za promeškaný čas při cestě advokáta z jeho sídla do sídla soudu a zpět, částka 299 Kč na cestovném (40km vzdálenost, 4,70 Kč paušální náhrada, 36,1 Kč cena paliva za jeden litr, 7,7l kombinovaná spotřeba paliva na 100 km). Z výše uvedených částek bylo přiznáno 21 % DPH, když zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Dále na nákladech řízení bylo přiznáno 400 Kč za zaplacený soudní poplatek a 200 Kč jako náhrada nezastoupeného účastníka za dva úkony a to sepis předžalobní výzvy, žaloby dle ustanovení § 1 odst. 1 a 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalobkyně měla ve věci 66 % úspěch, 34 % neúspěch, při odečtení neúspěchu od úspěchu má tak nárok na 32 % z celkových nákladů řízení.