110 C 2/2022-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném úhrady částky 5 000 Kč s úrokovým příslušenstvím. Skutkově tvrdila, že žalovaný uzavřel s její právní předchůdkyní [právnická osoba] a.s., [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“), dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] za použití prostředků komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] a e-mail zpráv. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil dle pokynů uvedených na internetovém portálu žádost o poskytnutí zápůjčky, kterou odeslal předchůdkyni, přičemž nutným předpokladem pro odeslání žádosti bylo seznámení se s obchodními podmínkami předchůdkyně, obsahem návrhu smlouvy o zápůjčce a standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, kdy s nimi odesláním výslovně souhlasil. Na základě smlouvy o zápůjčce poskytla předchůdkyně žalovanému dne [datum] zápůjčku ve výši 4 000 Kč na účet žalovaného, který sdělil předchůdkyni. Žalovaný se zavázal uhradit předchůdkyni poskytnutou zápůjčku ve výši 4 000 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 1 000 Kč, tj. 5 000 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaný ničeho neuhradil. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] postoupila předchůdkyně pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na základě předžalobní upomínky právního zástupce žalobkyně z [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání se žádný z účastníků nedostavil, právní zástupce žalobkyně neúčast u jednání omluvil. Soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. K prokázání svých tvrzení o tom, že byla mezi předchůdkyní a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce, žalobkyně předložila e-mailovou zprávu. Z e-mailové zprávy na čl. 29v-30 spisu vyplynulo, že se jedná o e-mail od [email] za uživatele [email]“ odeslaný [datum] [email] jako předmět je uvedena žádost o půjčku – [celé jméno žalovaného]. V e-mailu je uvedeno následující sdělení:„ [příjmení] žádost o půjčku byla přijata. Nyní očekávejte telefonát z klientského centra k ověření zaslaných údajů.“ Dále jsou v e-mailu uvedeny osobní údaje žalovaného, včetně rodného čísla, údaje o výši půjčky a poplatku, kontaktní adresa žalovaného, kontaktní e-mailové adresa a číslo telefonu u žalovaného, platební údaje – číslo účtu [bankovní účet] a údaje o tom, kde je zaměstnán a telefon zaměstnavatele. Z e-mailové zprávy vůbec nevyplývá, že by došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi předchůdkyní a žalovaným, nevyplývá z ní projev vůle žalovaného o tom, že by požádal o zápůjčku ve výši 4 000 Kč, e-mailová zpráva není opatřena žádným podpisem (míněno ani znakem) ze strany označené věřitelky a označeného dlužníka, tedy žalovaného. Soud tak nemá za prokázáno, že tuto žádost učinil skutečně žalovaný. 4. Dále soudu žalobkyně předložila výpis z podnikatelského konta [jméno] [příjmení] spořitelny za období od [datum] do [datum] vztahující se k účtu č. [bankovní účet], kdy z něj vyplývá, že [datum] byla zaslána na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka 1 000 Kč. Ve výpise není identifikován majitel účtu, ze kterého byla platba provedena, není identifikován ani majitel účtu č. [bankovní účet], na který byla platba provedena. Číslo variabilního symbolu [číslo] sice odpovídá rodnému číslu žalovaného, nicméně neprokazuje, že by částku 1 000 Kč odeslala předchůdkyně právě žalovanému, a že by tento měl být majitelem účtu. Navíc nebyla odeslána částka 4 000 Kč, jak tvrdí žalobkyně, nýbrž pouze částka ve výši 1 000 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] vzal soud za prokázáno, že pohledávka za žalovaným ve výši 7 050 Kč splatná ke dni [datum] vzniklá ze smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], byla postoupena z předchůdkyně na žalobkyni. 6. Předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně z [datum], téhož dne odeslanou na adresu žalovaného, bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k úhradě celkové částky ve výši 13 995 Kč, která mu vznikla z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] (nikoli tedy [číslo] jak je uvedeno ve skutkových žalobních tvrzení) ze dne [datum] ve výši 4 000 Kč. 7. Svůj nárok žalobkyně opřela o tvrzení, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému dne [datum] částku ve výši 4 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit předchůdkyni nejpozději do [datum]. 8. S ohledem na shora uvedený zjištěný skutkový stav soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že k uzavření smlouvy o zápůjčce mezi tvrzenými smluvními stranami vůbec došlo. E-mailová zpráva, která má být zřejmě tvrzenou smlouvou o zápůjčce, neobsahuje podpis ani žádný identifikační znak ani jedné ze smluvních stran, a žalobkyně netvrdila, ani neprokázala, že by k uzavření smlouvy došlo jiným způsobem. Vzhledem k tomu, že není dán smluvní důvod nároku žalobkyně na úhradu tvrzené dlužné částky, zabýval se soud otázkou, zda není dán mimosmluvní důvod pro to, aby žalobě mohlo být vyhověno, např. tedy z titulu vydání nároku na bezdůvodné obohacení. Soud dospěl k závěru, že ani mimosmluvní důvod dán není, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by právě předchůdkyně poskytla žalovanému, který by v době poskytnutí částky byl majitelem, příp. disponentem účtu jakékoli plnění, když z předloženého výpisu z účtu nevyplývá označení majitele účtu, který poskytl finanční částku a nevyplývá ani označení majitele účtu, na něž byla částka 1 000 Kč poskytnuta. Navíc nebylo vůbec prokázáno, že by byla poskytnuta částka ve výši 4 000 Kč tak, jak žalobkyně tvrdila. 9. S ohledem na shora uvedené byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, když nebylo ani prokázáno, že by to byl právě žalovaný, který se na úkor předchůdkyně bezdůvodně obohatil, a nebylo prokázáno, že by se obohatil o částku 4 000 Kč. 10. K jednání, které bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalšího dokazování ve vztahu k existenci smluvního či mimosmluvního závazku mezi účastníky, neboť toto procesní poučení soud poskytuje zásadně v průběhu jednání. 11. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť plně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady v souvislosti s řízením prokazatelně nevznikly.