110 C 217/2022-44 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 389 Kč s úrokovým příslušenstvím z titulu neuhrazeného příspěvku placeného vlastníkem nebo provozovatelem motorového vozidla provozovaného bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a z titulu neuhrazeného poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek. 2. Proti elektronickému platebnímu rozkazu vydanému zdejším soudem dne [datum] čj. EPR [číslo] podal žalovaný včasný odpor, v němž uvedl, že o vzniku pohledávky nevěděl, když je od [datum] ve výkonu trestu odnětí svobody. Žádnou upomínku nedostal. 3. Žalobkyně na podané žalobě setrvala a odkázala na skutečnost, že při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází z předepsaného procesu upraveného v § 15 odst. 1 až 3 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, kdy údaje, které eviduje, jsou porovnávány s údaji evidovanými ministerstvem dopravy, jež provozuje Centrální registr vozidel. Ministerstvo dopravy žalobkyni sdělilo, že předmětný osobní automobil je zapsán v registru silničních vozidel nikoliv jako vyřazený z provozu, jako zaniklý, nebo jako vyvezený do jiného státu. Žalovaný co by vlastník a provozovatel neměl v zažalovaném období k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti. Žalobkyně obdržela od předchozího vlastníka vozidla kupní smlouvu ze dne [datum], podle níž předchozí vlastník [právnická osoba] a.s. převedla vlastnické právo ohledně předmětného vozidla na žalovaného. [příjmení] povinnou k zaplacení příspěvku tak je proto žalovaný. 4. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, když účastníci s takovýmto postupem soudu, ve smyslu výzvy soudu, souhlasili (§ 115a občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 5. Na základě provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalovaný byl evidován v níže uvedeném období jako vlastník osobního automobilu s objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3, značky Ford Focus, [registrační značka], [VIN kód], a neměl v době od [datum] do [datum], tj. po dobu 87 dní, sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Ze sdělení Magistrátu města Havířova, odboru vnitra a živnostenského úřadu z [datum] soud zjistil, že v zažalovaném období tedy od [datum] do [datum] byla v registru silničních vozidel evidována jako provozovatelka a vlastnice vozidla [právnická osoba] a.s., [IČO]. Tato společnost však [datum] předmětný automobil prodala žalovanému, co bylo prokázáno kupní smlouvou ze [datum] uzavřenou mezi předchozím vlastníkem předmětného vozidla [právnická osoba], [IČO], a žalovaným. Předchozí vlastník tak převedl vlastnické právo ohledně předmětného vozidla na žalovaného. Žalovaný tak byl povinen zajistit pojištění odpovědnosti k předmětnému vozidlu, a pokud tak neučinil a vozidlo bylo 87 dní nepojištěno, je povinen uhradit zažalovanou částku, když vozidlo bylo v uvedeném období ve statutu„ provozované“. 6. Dlužná částka sestává ze základu příspěvku 4 089 Kč, tj. 47 Kč denně po dobu 87 dní, a dále z poplatku za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč, celkem 4 389 Kč. V souladu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení příspěvku za uvedené období a k uhrazení nákladů na jeho uplatnění a stanovila mu lhůtu k úhradě 60 dnů. Výzva obsahující důvody vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů žalobkyně i poučení o právech a povinnostech žalovaného, byla žalovanému odeslána dne [datum], k doručení výzvy žalovanému došlo [datum] (lhůta k úhradě příspěvku na základě této výzvy uplynula [datum], od [datum] je žalovaný v prodlení s úhradou dlužné částky). Žalovaný na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného z adresy, jež odpovídá adrese uvedené v Centrální evidenci obyvatel, a jež zjistila z registru ministerstva dopravy. Doručila tedy žalobu na správnou adresu, když nemohla mít povědomost o tom, že žalovaný se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. 7. Soud považuje žalobu za opodstatněnou. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl evidován jako provozovatel předmětného shora označeného motorového vozidla, a to i v době uvedené v žalobě, a dle databáze žalobkyně v té době neměl sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, přičemž žalovaný netvrdil opak. Žalovaný tak porušil povinnost stanovenou v ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném příspěvek za každý den porušení této povinnosti v souladu s ustanovením § 4 zákona č. 169/1999 Sb. V souladu s ustanovením § 4 odst. 2 tohoto zákona platí vyvratitelná domněnka, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla (provozovatel vozidla) v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) těchto vozidel. Výše příspěvku se dle § 4 odst. 3 tohoto zákona vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 tohoto zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle ustanovení § 4 odst. 4 tohoto zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Denní sazby příspěvku jsou stanoveny v § 2 vyhlášky č. 205/1999 Sb., kdy u osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 do 1 850 cm3 činí 47 Kč. Dle § 2a této vyhlášky výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 300 Kč. Žalovaný byl žalobkyní řádně vyzván k zaplacení příspěvku výzvou tak, jak je uvedeno v předchozím odstavci, přičemž výzva k úhradě příspěvku obsahovala všechny náležitosti stanovené v § 4 odst. 7 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uplatněný příspěvek žalobkyni uhradil, nevyvrátil taktéž domněnku, že za dobu uvedenou v žalobě byl skutečně provozovatelem předmětného vozidla, a proto byl zavázán k úhradě příspěvku. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a procesně plně úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada v plné výši 1 489 Kč, což představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnu zástupkyně žalobkyně ve výši 600 Kč, režijní paušály k úkonům právní pomoci ve výši 300 Kč, a dále částku odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a režijních paušálů dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč, přičemž zástupkyně žalobkyně předložila soudu osvědčení o registraci plátce DPH. Odměna a režijní paušály byly přiznány za 3 úkony právní pomoci (příprava a převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), přičemž odměna za jeden úkon činí 200 Kč a režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, to vše dle § 14b advokátního tarifu. Žalobkyni dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením další náklady nevznikly, žalobkyně doložila odeslání předžalobní výzvy žalovanému a splnila tak podmínku pro přiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř.