110 C 93/2022-86 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. V žalobě doručené soudu [datum] žalobkyně skutkově tvrdila, že její právní předchůdkyně [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ předchůdkyně“) a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet (dále jen„ smlouva“), na základě které poskytla předchůdkyně žalovanému z úvěrového účtu č. [bankovní účet] neúčelový úvěr ve výši 18 000 Kč. Úvěr byl poskytnut na účet žalovaného č. [bankovní účet] (viz doplnění skutkových žalobních tvrzení u jednání dne [datum] čl. 38 spisu). Na základě úvěrové smlouvy se žalovaný zavázal splácet poskytnutou jistinu úvěru s dojednanými úroky formou pravidelných měsíčních splátek ve sjednané výši počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy. Žalovaný uhradil 8 646,31 Kč. Další splátky již nehradil a vzhledem k tomu, že se dostal do prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek, předchůdkyně dopisem ze dne [datum] úvěr zesplatnila ke dni [datum]. V souladu s ujednáním ve smlouvě se žalobkyně domáhá úhrady nezaplacené jistiny, úhrady sjednaných úroků a úhrady smluvní pokuty ve výši 20 % z celkové částky všech splátek splatných po dni prohlášení úvěru za splatný. Smlouvou o postoupení pohledávek z [datum], s účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena z předchůdkyně na žalobkyni, a vzhledem k tomu, že za období od postoupení pohledávky žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně podanou žalobou úhrady dlužné jistiny úvěru ve výši 11 896,41 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 490,25 Kč, kapitalizovaných úroků z úvěru ve výši 803,89 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 905,28 Kč, zaplacení úroků ve výši 15,9 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 11 896,41 Kč od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 10 % ročně z dlužné částky ve výši 14 386,66 Kč sestávající z dlužné jistiny úvěru 11 896,41 Kč, dlužných poplatků a smluvní pokuty ve výši 2 490,25 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se, ač řádně předvolán, nedostavil. Soud ve věci rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Z tvrzení žalobkyně, z listiny nazvané smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Expres půjčka (čl. 15-17 spisu) a z prohlášení o sjednaném pojištění (čl. 18 spisu) soud zjistil, že dne [datum] byla vyhotovena smlouva o úvěru, na níž je jako věřitelka (banka) označena předchůdkyně a jako spotřebitel (klient) žalovaný. Předmětem smlouvy měl být závazek předchůdkyně poskytnout žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] (a na který měl být formou zápočtu z běžného účtu úvěr splácen) ve prospěch účtu č. [bankovní účet], z něhož bude provedeno čerpání úvěru, a z něhož měl být úvěr formou zápočtu splácen (běžný účet). Jistinu úvěru ve výši 18 000 Kč spolu s úhradou pojištění (viz prohlášení o sjednaném pojištění čl. 18 spisu), měl žalovaný vrátit spolu s úrokem formou měsíčních anuitních splátek po 959,48 Kč splatných vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum] RPSN byla dojednána na 17,13 % a roční úroková sazba na 15,9 % Vyhotovení smlouvy není podepsáno zástupcem věřitele a vlastnoruční podpis žalovaného, či jeho řádný elektronický podpis, taktéž není připojen. Smlouva je opatřena údajem„ [celé jméno žalovaného], způsob přihlášení a podepisování: mobilní klíč, ID podpisu: [číslo] a časové razítko: [datum] 15:27:48“. Taktéž prohlášení o sjednaném pojištění (čl. 18 spisu) neobsahuje podpis zástupce věřitele, ani vlastnoruční podpis žalovaného, či jeho řádný elektronický podpis. Vzhledem k tomu, že vyhotovení smlouvy není podepsáno zástupcem věřitele a není opatřeno vlastnoručním podpisem žalovaného (je připojen pouze identifikátor a časový klíč), a totéž platí o prohlášení o sjednaném pojištění (čl. 18 spisu), soud tak nemá za prokázána skutková tvrzení žalobkyně, že mezi předchůdkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru o obsahu, který tvrdila žalobkyně, a jejíž znění vytiskla a založila do spisu. V žalobě zcela absentují tvrzení o jednotlivých postupných krocích kontraktace a v tomto směru nejsou žalobkyní navrženy ani žádné důkazy. 4. Žalobkyně nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, že byla uzavřena smlouva o úvěru tvrzeného obsahu, a o tom, jakým způsobem proběhla kontraktace, a to i v případě, kdy je uzavřena smlouva, v jejíž písemné podobě je namísto vlastnoručního podpisu žalovaného uveden„ podpis elektronický“ s uvedením dne a přesného času, kdy se takto mělo stát. 5. O potřebě doplnění tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení nároku žalobkyně byla tato prostřednictvím právního zástupce soudem v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena u jednání dne [datum] (viz čl. 38v spisu), a k doplnění tvrzení a předložení, příp. označení důkazů jí byla stanovena koncentrační lhůta do [datum]. V koncentrační lhůtě žalobkyně svou povinnost nesplnila (doplnění žaloby bylo soudu doručeno po uplynutí koncentrační lhůty dne [datum], viz čl. 44-46 spisu). Vzhledem k tomu, že se nejedná o výjimku z provedené koncentrace, soud nemohl k takto opožděnému podání přihlédnout a dospěl k závěru, že žalobkyní předložené vyhotovení úvěrové smlouvy nebylo žalovaným podepsáno vlastnoručně, ani řádným elektronickým podpisem, a v řízení nebylo ani jiným způsobem prokázáno, že toto vyhotovení smlouvy obsahuje skutečnou vůli žalovaného. Za dané situace se tedy soud ani nezabýval skutečností, zda před uzavřením smlouvy byla ze strany původní věřitelky řádně zkoumána schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splatit. 6. Soud se zabýval případným vznikem bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. V řízení bylo prokázáno výpisem z úvěrového účtu, že žalobkyně poskytla žalovanému [datum] úvěr ve výši 18 000 Kč, a že žalovaný v rámci úvěrového vztahu uhradil 8 646,31 Kč. Plnila-li žalobkyně bez právního důvodu žalovanému částku 18 000 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení ve výši rozdílu mezi plněním přijatým a uhrazenými částkami, tj. ve výši 9 353,69 Kč (18 000 – 8 646,31). Bezdůvodné obohacení právě o tuto částku ve smyslu § 2991 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je žalovaný povinen žalobkyni vrátit. S ohledem na shora uvedené soud přiznal žalobkyni částku ve výši 9 353,69 Kč spolu s úroky z prodlení z této částky, na které má žalobkyně nárok, podle ustanovení § 1970 o. z., a to ve výši nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalobkyně neprokázala, že by účastníci uzavřeli smlouvu, soud nemůže vycházet ani z tvrzené splatnosti. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne [datum] žalovaného k úhradě dlužné částky do [datum], a dále bylo prokázáno, že výzva byla na adresu žalovaného odeslána [datum]. V souladu s ustanovením § 573 o. z. považuje soud výzvu za doručenou dne [datum], žalovaný měl plnit na základě výzvy nejpozději do [datum] a dnem následujícím, tj. od [datum] se dostal do prodlení. Soud proto zákonný úrok z prodlení přiznal od tohoto data. 7. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek z [datum] a přílohou ke smlouvě (čl. 20 a násl. spisu) v souladu s ustanovením § 1879 a násl. o. z. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl negativním výrokem, když procesně úspěšnějšímu žalovanému náklady řízení nevznikly.