111 C 353/2022-35 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplatit částku 1 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně za dobu od 28. 1. 2022 do zaplacení s odůvodněním, že žalovaná cestovala linkou hromadné dopravy provozované žalobkyní, aniž by zaplatila stanovené jízdné a po provedené přepravní kontrole ji byla uložena povinnost zaplatit přirážku. 2. K nařízenému jednání se žalobkyně ani žalovaná nedostavily, žalobkyně se z účasti u jednání omluvila, žalovaná nikoliv, zásilka, obsahující žalobu i předvolání k jednání, byla žalované doručena dne 31. 10. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Protože soud měl za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že žalovaná cestovala dne 27. 1. 2022 na tramvajové lince [číslo] patřící [anonymizována tři slova] [územní celek], [anonymizována dvě slova]. V průběhu přepravy byla kontrolována přepravním revizorem, kterému se neprokázala platným jízdním dokladem. O kontrole byl sepsán zápis o provedené přepravní kontrole [číslo]. Totožnost žalované byla při kontrole zjištěna z průkazu totožnosti, zápis podepsala. Žalovaná na místě neuhradila cenu jízdného v částce 30 Kč, ani přirážku k jízdnému, která byla stanovena částkou 1 500 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k plnění dopisem ze dne 14. 3. 2022, jenž byl žalované odeslán poštou dne 15. 3. 2022. 4. Skutkový stav soud právně posoudil dle § 2550 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). V předmětné věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaná použila dopravní prostředek žalobkyně, došlo mezi nimi ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě. Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo, aby ji dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a protože se žalovaná nemohla prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci i oprávnění požadovat po ní částku 1 500 Kč, jako přirážku k jízdnému v souladu s § 37 odst. 4 písm. d), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, a to za každou neoprávněnou jízdu. Soud proto žalované uložil, aby žalobkyni žalovanou částku uhradila do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 o. z., neboť žalovaná se s úhradou dluhu ocitla v prodlení následující den od jízdy. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů na uplatnění práva v celkové výši 1 489 Kč. V dané věci šlo o řízení, jehož předmětem bylo peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč a bylo zahájeno tzv. formulářovou žalobou, tj. návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech. Částku nákladů tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a. t.“), celkem 600 Kč, náhrada hotových výdajů advokáta za tři úkony právní služby vždy po 100 Kč za jeden úkon dle a. t., celkem 300 Kč, a náhrada 21% DPH, kterou je advokát povinen z přiznané odměny a náhrad odvést v částce 189 Kč.