111 C 397/2021-39 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplatit částku 209,57 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 28. 5. 2021 do zaplacení s odůvodněním, že ve výši žalované částky žalobkyně vynaložila náklady na dopravu žalovaného k vystřízlivění na protialkoholní stanici. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, prvního jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán, kdy předvolání k jednání společně s žalobou mu bylo doručeno dne 19. 4. 2022 náhradní formou doručení uvedenou v § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), z účasti u jednání se neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a současně i v nepřítomnosti omluveného zástupce žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Po provedeném dokazování má soud za zjištěné, že dne 28. 2. 2021 hlídka [stát. instituce], dopravila z [obec] svým vozidlem žalovaného na protialkoholní stanici v [obec] k vystřízlivění, jemuž dechovou zkouškou bylo zjištěno 2,44 promile alkoholu v krvi. K převozu došlo v důsledku chování žalovaného před domem [adresa] na ulici [ulice] v [obec], kdy žalovaný svým jednáním ohrožoval bezpečnost osob a majetku. Žalovaný byl protialkoholní stanicí přijat k vystřízlivění. Vozidlo žalobkyně ujelo 32 kilometrů při kombinované spotřebě 7,73 l /100km paliva Natural 95, jízdné tak se započtením opotřebení ve výši 4,20 Kč na ujetý kilometr činilo 209,57 Kč. Žalovaný k výzvě žalobkyně ze dne 31. 3. 2021, která mu byla doručena do vlastních rukou dne 12. 5. 2021, částku neuhradil, splatnost byla stanovena do 15 dnů od doručení. 4. Skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle § 24 odst. 3 z. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Žalovaný byl policií převezen na záchytnou stanici, protože pod vlivem alkoholu se dopustil protiprávního jednání, přijetím k vystřízlivění byla u žalovaného prokázána přítomnost alkoholu, vznikla mu tak povinnost k úhradě nákladů na dopravu do stanice, tyto náklady žalobkyni dosud neuhradil, ačkoliv výzva k úhradě mu byla doručena, soud mu proto povinnost k úhradě uložil tímto rozsudkem. Současně byla žalovanému uložena povinnost zaplatit příslušenství žalované částky ve formě úroku z prodlení, na které má žalobkyně jako věřitel dle § 1970 občanského zákoníku právo, žalovaný se dostal do prodlení s úhradou žalované částky ke dni 28. 5. 2021, neboť dne předchozího uplynula žalobkyní stanovená patnáctidenní lhůta k plnění. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný, který ve věci neuspěl, je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů, které účelně vynaložila na uplatnění svého práva. Částka nákladů je tvořena částkou 300 Kč jakožto paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za jeden učiněný procesní úkon, přičemž žalobkyně učinila celkem dva úkony a to sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, celkem jí přísluší částka 600 Kč. 6. Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit státu soudní poplatek, protože žalobkyně byla v tomto řízení od placení osvobozena, dle § 2 odst. 3 z. č. 549/1991 Sb. proto přešla poplatková povinnost na žalovaného, který byl procesně zcela neúspěšný, výše soudního poplatku byla stanovena dle položky 1 Sazebníku poplatků z. č. 549/1991 Sb.