111 C 63/2022-55 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne 15. 12. 2021 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 237 287,16 Kč s úrokem z prodlení z částky 174 789,97 Kč ve výši 19 % ročně za dobu od 18. 9. 2021 do zaplacení a z částky 50 000 Kč ve výši 26,9 % ročně za dobu od 21. 9. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že uzavřela s žalovaným jako podnikatelem dne 4. 7. 2018 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému hotovostní úvěr k zahájení a rozvoji podnikatelské činnosti ve výši 300 000 Kč, žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, proto žalobkyně dne 17. 9. 2021 zůstatek úvěru zesplatnila, do splatnosti úvěru žalovaný zaplatil částku 187 549,66 Kč, po splatnosti úvěru již nic nezaplatil, pohledávku tvoří neuhrazená jistina, úrok, poplatek za prodlení a poštovné v celkové výši 182 392,68 Kč. Žalobkyně s žalovaným jako podnikatelem uzavřela další smlouvu dne 29. 10. 2019 o kontokorentním úvěru s limitem až do 50 000 Kč, dne 20. 9. 2021 žalobkyně zůstatek úvěru zesplatnila z důvodu porušení smluvních povinností žalovaným, pohledávku tvoří nezaplacená jistina ve výši 50 000 Kč, úroky 2 642 Kč, poplatky za prodlení ve výši 1 800 Kč, za vedení účtu 447 Kč a za výběr z bankomatu 5 Kč Celkem žalovaný dluží částku v žalované výši, kterou neuhradil ani po odeslání předžalobních výzev. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 14. 4. 2022 se žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Zástupce žalobkyně se z účasti u jednání omluvil, žalovaný nikoliv. Zásilka obsahující žalobu i předvolání k jednání byla žalovanému doručena na adresu jeho sídla dne 24. 3. 2022 náhradní formou dle § 49 odst. 4 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Protože měl soud za to, že lze věc projednat a rozhodnout i v nepřítomnosti účastníků řízení, rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř. tak, že bude jednáno v jejich nepřítomnosti, a věc projednal a rozhodnul. 3. Soud ve věci provedl dokazování přečtením obou úvěrových smluv, výpisů z obou úvěrových účtů, výpisů úhrad, výzev k úhradě, doklady o doručení či odeslání písemností žalobkyní žalovanému. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav. Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne 4. 7. 2018 má soud za prokázáno, že tohoto dne žalobkyně jako úvěrující [anonymizováno] (dále také„ věřitel“) a žalovaný jako klient podnikatel (dále také„ dlužník) uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr ve výši 300 000 Kč za účelem zahájení nebo rozvoje jeho podnikatelské činnosti. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvními úroky ve výši 9,00 % ročně v pravidelných měsíčních anuitních splátkách ve výši 5 451 Kč k 5. dni každého měsíce počínaje dnem 5. 8. 2018, úvěr měl být zaplacen ke dni 5. 7. 2024. Dle článku V. odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 smlouvy se strany dohodly, že banka je oprávněna, pokud se klient dostane do prodlení s úhradou jistiny úvěru nebo úroků po dobu delší než jeden měsíc, prohlásit úvěr včetně úroků a všech dalších částek za okamžitě splatné, oznámení o tomto opatření odešle klientovi nejpozději v den jeho realizace. V případě nezaplacení splátky v dohodnuté lhůtě nebo stane-li se úvěr a příslušenstvím splatným dle smlouvy, je banka oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10 % ročně, dále smluvní pokutu ve výši a za podmínek podle ceníku a rovněž náklady banky spojené s případným vymáháním úvěru. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že jistina 300 000 Kč byla čerpána dne 4. 7. 2018, ke dni 17. 9. 2021 činil zůstatek na účtu částku 182 392,68 Kč (jistina 300 000 Kč 68 113,84 Kč za prodlení 1 800 Kč 28,50-uhrazené splátky 187 549,66 Kč). Žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v dobové výši. Dopisem ze dne 18. 9. 2021, odeslaném poštou dne 23. 9. 2021, žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění pohledávky ke dni 17. 9. 2021 a vyzvala ho k úhradě částky 182 393 Kč, výzva byla poštou odeslána na adresu sídla žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [okres], uložena k vyzvednutí byla dne 27. 9. 2021. 4. Smlouvou o kontokorentním úvěru [číslo] ze dne 29. 10. 2019 má soud za prokázáno, že tohoto dne žalobkyně jako úvěrující [anonymizováno] (dále také„ věřitel“) a žalovaný jako klient podnikatel (dále také„ dlužník) uzavřeli písemnou smlouvu, jejímž předmětem byl závazek věřitele poskytnout žalovanému úvěr do limitu částky 50 000 Kč, konečný termín splatnosti kontokorentu byl sjednán ke dni 28. 10. 2020 s tím, že pokud některá ze smluvních stran neoznámí druhé smluvní straně písemně, že trvá na ukončení smlouvy k datu splatnosti nejpozději ve lhůtě jednoho měsíce před dohodnutou splatností, prodlužuje se splatnost kontokorentu automaticky o jeden rok, a to i opakovaně. Dle článku V. odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 smlouvy se strany dohodly, že [anonymizováno] je oprávněna, pokud se klient dostane do prodlení s úhradou kterékoliv ze splátek, prohlásit kontokorent za splatný, [anonymizováno] je také oprávněna požadovat z nesplacených částek úrok z prodlení ve výši roční úrokové sazby podle smlouvy zvýšené o 10 % ročně a smluvní pokutu ve výši a za podmínek podle ceníku. Z výpisu z úvěrového účtu za dobu od 1. 1. 2021 do 31. 8. 2021 soud zjistil, že ke dni 31. 8. 2021 činil zůstatek na účtu negativní částku - 53 511,15 Kč. Žalobkyně opakovaně písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v dobové výši. Dopisem ze dne 8. 11. 2021, odeslaném poštou dne 10. 11. 2021, žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění pohledávky ke dni 20. 9. 2021 a vyzvala ho k úhradě částky 57 322,94 Kč, výzva byla poštou odeslána na adresu sídla žalovaného [ulice a číslo], [PSČ] [okres]. Z provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 5. Skutkový stav soud posoudil tak, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že uzavřela se žalovaným jako fyzickou podnikající osobou dvakrát smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Strany si mezi sebou sjednaly poskytnutí úvěru v částce 300 000 Kč a v limitu do částky 50 000 Kč, žalovaný se zavázal splácet poskytnuté úvěry spolu se smluvními úroky v pravidelných měsíčních splátkách, což řádně a včas nečinil, kdy jednotlivé splátky nebyly hrazeny v termínu a ve sjednané výši. Úvěrujícímu proto vzniklo právo postupovat v souladu se smlouvou a úvěr předčasně zesplatnit. Úvěrující tak učinil dopisy prokazatelně odeslanými na adresu sídla žalovaného. Žalovaný doručení dopisů nerozporoval. Žalovaný ani netvrdil, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh v celkové výši 237 287,16 Kč, tvořený součtem jistiny, úroků a poplatků, již uhradil, proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni tuto částku ve výši tvrzené žalobkyní dle § 160 odst. l o. s. ř. v zákonné lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. Soud rovněž žalovanému uložil dle § 2395 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni smluvní úrok z dlužné částky, kdy jeho měsíční výše vyplývá z úvěrové smlouvy. V důsledku prodlení žalovaného se splacením úvěrů vzniklo žalobkyni rovněž právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení dle § 1970 o. z., výše úroku z prodlení byla rovněž smluvně dohodnuta ve výši 19 % ročně. Soud jak smluvní úrok, tak i úrok z prodlení uložil žalovanému k povinnosti plnit ode dne následujícího po zesplatnění celého dluhu z každé jednotlivé smlouvy. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, § 142a o. s. ř. tak, že žalovaný, který byl procesně neúspěšný, je povinen zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady na uplatnění svého práva v celkové výši 10 092 Kč. Částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem ve výši 9 492 Kč a paušální náhradou hotových výdajů žalobkyně v částce 600 Kč přiznanou dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1, § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za celkem dva úkony a to za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, každý úkon po 300 Kč.