112 C 226/2022-51 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 76 527,5 Kč s obchodním a zákonným úrokem z prodlení z částky 31 313,57 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba] smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo poskytnutí hotovostní zápůjčky žalovanému ve výši 35 000 Kč, přičemž žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 36 839 Kč představující jednak úrok sjednaný v zápůjční úrokové sazbě ve výši 29 % ročně, jednak částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částku za administrativní činnost a komfortní splácení. Celkem mělo být uhrazeno 71 839 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 994 Kč, avšak žalovaný uhradil pouze 9 000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno právo věřitele na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně při prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek a je požadována pouze ve výši 17 500 Kč. Před uzavřením smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému byla původním věřitelem prostřednictvím svého vázaného zástupce s odbornou péčí zjišťována jeho schopnost úvěr splácet, kdy věřitel vycházel z informací získaných z nebankovního registru klientských informací a registru [příjmení]. Prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. z insolvenčního rejstříku, interních registrů, přičemž v žádném z registru neměl žalovaný žádný negativní záznam. Kompletně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení jeho úvěruschopnosti a také vycházel z ekonomických modelů. Údaje uváděné žalovaným byly ověřeny a zaznamenány do zákaznické karty, přičemž byl zjištěn příjem žalovaného v částce 22 183 Kč (ověřeno výplatními lístky), další příjmy domácnosti ve výši 16 000 Kč, tedy celkové příjmy dosáhly 38 183 Kč. Ve vztahu k jeho výdajům byla použita schvalovací strategie původního věřitele pro stávající zákazníky a byla zohledněna platební morálka žadatele u tohoto věřitele. Žalovaný sdělil, doložil a vázaný zástupce věřitele ověřil, že má žalovaný odhadované měsíční výdaje ve výši 7 500 Kč. Při zjištěné a ověřené výši měsíčních příjmů žalovaného ve spojení s dalšími osobami ve společné domácnosti a dále zjištěných a ověřených výdajů žalovaného ve spojitosti s výpočtem behaviorálního score je zřejmé, že bonita žalovaného byla ověřena správně a proces posouzení úvěruschopnosti byl proveden s odbornou péčí. Pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně se proto domáhá zaplacení částky 31 613,57 Kč na nesplacené jistině, dále částky 25 213,93 Kč představující poplatky za poskytnutí a správu úvěru, smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč, sankčních poplatků ve výši 2 200 Kč (za upomínky a vymáhání) a dále požaduje kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 952,94 Kč, obchodní úrok ve výši 29 % ročně a zákonný úrok z prodlení z nesplacené jistiny 31 613,57 Kč od [datum] do zaplacení. Žalovaný dluh neuhradil ani přes předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným soudním jednáním se nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 o. s. ř.). 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] – [ulice] v hotovosti ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalovaným a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při uzavření smlouvy se závazkem žalovaného vrátit tuto zápůjčku spolu s poplatkem v celkové výši 33 743 Kč sestávajícího z úroku ve výši 11 535 Kč, částky za administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 12 971 Kč, částky za vedení účtu a komfortní splácení ve výši 9 237 Kč a pojistného ve výši 3 096 Kč, celkem mělo být uhrazeno 71 839 Kč ve 24 měsíčních splátkách po 2 994 Kč Součástí smlouvy jsou standardní informace o spotřebitelském úvěru. Z listin označených jako výpočet zákonného úroku a výpočet smluvní pokuty soud zjistil, že žalovaný na zápůjčku uhradil 3 splátky po 3 000 Kč (v měsících květnu, červnu a srpnu 2019). Současně je v této listině vyčíslen výpočet zákonných úroků z prodlení, jakož i smluvní pokuty. 4. Ze zákaznické karty sepsané dne [datum] zástupkyní původního věřitele paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pro požadovanou výši zápůjčky ve výši 30 000 Kč je ve vztahu k žalovanému uvedeno, že bydlí jako spolubydlící, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný pracovní úvazek jako zámečník, svářeč u společnosti [právnická osoba] a jeho čistý příjem činí 22 183 Kč s tím, že zástupci věřitele žalovaný předložil dvě výplatní pásky za leden a únor 2019, jiné listiny předloženy nebyly (např. pracovní smlouva, výpisy z bankovního účtu). V zákaznické kartě je zaznamenán další čistý příjem domácnosti v částce 16 000 Kč s tím, že žalovaný má jeden zdroj příjmů, celkové čisté příjmy domácnosti jsou uvedeny v částce 38 183 Kč, jako běžné měsíční výdaje žalovaného jsou uvedeny externí splátky zápůjček dle žadatele ve výši 5 000 Kč, na interní splátky 0 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 2 200 Kč. Dále je v kartě uvedeno, že žalovaný má zápůjčky u jiné společnosti, nemá kreditní kartu a je na jeho jméno veden bankovní účet. 5. Z výpisu z centrální evidence exekucí soud zjistil, že ve vztahu k žalovanému je k datu [datum] vedeno celkem 5 exekucí zde specifikovaných, které byly zahájeny v roce 2021 a 2022. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že byla sjednána mezi [právnická osoba] a žalobkyní, které byla dle této smlouvy mj. postoupena pohledávka za žalovaným ze smlouvy [číslo] (prokázáno přílohou k této smlouvě). 7. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že tuto zaslala žalobkyně žalovanému a vyzvala jej k úhradě nesplaceného závazku ze smlouvy [číslo] v celkové výši 78 480,44 Kč, a to do [datum]. Výzva byla odeslána [datum] (prokázáno potvrzením podání). 8. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byl žalovaný opětovně vyzýván k úhradě dlužné částky z nesplacené smlouvy do sedmi dnů, přičemž zásilka byla žalovanému zaslána doporučeně dne [datum] (prokázáno potvrzením podání). 9. Původní věřitel dne [datum] vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky z předmětné smlouvy pro žalovaného, v níž jej vyzýval k úhradě nesplacené částky do 10 dnů od doručení dopisu, nebylo však prokázáno jeho odeslání žalovanému. 10. Z ostatních provedených důkazů (usnesení Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 ICdo 27/2021-82 a rozsudek Vrchního soudu v Praze č.j. 104 VSPH 506/2020-63) soud nečiní žádná podstatná skutková zjištění, neboť se jedná o rozhodnutí ve věci jiných účastníků řízení, netýkají se ani typově podobného smluvního vztahu. 11. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], která jako vázaný zástupce předchůdkyně žalobkyně prováděla podrobnou analýzu výdajů a příjmů žalovaného a sepisovala s ním zákaznickou kartu. Výslech této svědkyně je nadbytečný, když všechny údaje zjištěné od žalovaného byly nepochybně zaznamenány do zákaznické karty, což soud nijak nezpochybňuje. 12. Žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. účinného od 1. 1. 2014 (dále jen o. z.). Dle této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy a žalovaný je měl vrátit spolu s úrokem a sjednanými poplatky tak, že celkem měl zaplatit částku 71 839 Kč ve sjednaných měsíčních splátkách, přičemž dle tvrzení žalobkyně uhradil toliko 9 000 Kč a v řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by uhradil něčeho dalšího. Aktivní legitimace žalobkyně k vedení sporu je dána, neboť jí byla pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy postoupena ve smyslu § 1879 o. z. 13. Vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru účinného od 1. 12. 2016, tj. v době uzavření smlouvy, musel se soud zabývat tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ust. § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, jakým způsobem prověřoval původní věřitel úvěruschopnost žalované, avšak soud má za to, že toto bylo učiněno n