112 C 4/2022-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 1 530 Kč se zákonnými úroky z prodlení s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] cestovala autobusovou linkou provozovanou žalobkyní a při kontrole prováděné pověřeným zaměstnancem žalobkyně se neprokázala platným jízdním dokladem. V důsledku toho jí vznikla povinnost zaplatit jízdné ve výši 30 Kč včetně přirážky k němu ve výši 1 500 Kč, což dosud neučinila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 3. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] cestovala autobusovou linkou veřejné hromadné dopravy provozovanou žalobkyní a v průběhu přepravy byla kontrolována přepravním revizorem, kterému se neprokázala platným jízdním dokladem. O kontrole byl v den jejího provedení sepsán zápis [číslo] který žalovaná podepsala, přičemž její totožnost byla zjištěna z občanského průkazu. Žalované bylo uloženo uhradit jízdné ve výši 30 Kč včetně přirážky 1 500 Kč s tím, že pokud je uhradí v hotovosti na místě nebo do 15 dnů od provedené kontroly, sníží se přirážka na 800 Kč. Dne [datum] zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované doporučeně předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky. 4. Žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou tím, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, došlo ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě podle § 2550 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Na základě této smlouvy vzniklo žalované právo, aby ji žalobkyně jakožto dopravce dopravila do místa určení a současně jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné stanovené Tarifem [anonymizováno] integrované dopravy, a to ve výši 30 Kč. Protože však žalovaná cestovala bez platného jízdního dokladu, je podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě povinna uhradit také přirážku k jízdnému, která byla stanovena Smluvními přepravními podmínkami částkou 1 500 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaná jízdné s přirážkou již uhradila, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne následujícího po uskutečnění jízdy bez dokladu do zaplacení, neboť splatnost dlužné částky nastala dnem provedení kontroly, kdy bylo právo na její úhradu u žalované uplatněno. 5. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. zavázal soud žalovanou zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou, náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1, 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby po 200 Kč včetně 3 režijních paušálů po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 189 Kč.