112 C 400/2021-24 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 540 Kč s úroky z prodlení v kapitalizované výši 44,25 Kč představující neuhrazené poplatky za držení televizního přijímače za 4 měsíce od září 2020 do prosince 2020 při měsíční částce 135 Kč. Žalovaný tyto poplatky neuhradil ani přes písemnou výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s odůvodněním, že po jeho uvěznění dne [datum] byl jeho byt vykraden a televizní přijímač ukraden. O poloviny srpna tedy není majitelem žádného televizního přijímače. Navíc nemá žádný majetek ani příjem, z něhož by mohl dlužnou částku uhradit. Ve věznici zatím není pracovně zařazen. 3. K námitkám žalovaného žalobkyně uvedla, že žalovaný, který se přihlásil do evidence poplatků televizních poplatků, měl povinnost oznámit žalobkyni jakékoli změny ohledně údajů o poplatníkovi a měl také povinnost se odhlásit v případě, kdy přestal být poplatníkem. Žalobkyně však žádnou odhlášku žalovaného z této evidence neeviduje, stejně tak, jako neeviduje změnu adresy pro doručování. Z tohoto důvodu žalovaný zůstává poplatníkem poplatků až do doby jeho odhlášení a svědčí mu zákonná povinnost hradit televizní poplatek. 4. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.). 5. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalovaný se v srpnu 2007 přihlásil u České pošty s.p. do evidence poplatníků televizních poplatků jako držitel televizního přijímače. Od tohoto dne mu vznikla povinnost hradit televizní poplatky ve výši stanovené zákonem, avšak žalovaný tyto poplatky nehradil v měsících září až prosinec 2020. Za uvedené období mu vznikl dluh ve výši 540 Kč a žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím [právnická osoba] doporučeným dopisem ze dne [datum] zaslaným na adresu jeho trvalého bydliště, k úhradě dlužné částky včetně příslušenství, přičemž součástí výzvy je i výpis detailu dluhu žalovaného na těchto poplatcích. 6. Soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, neboť žalovaný jako fyzická osoba, která vlastní televizní přijímač, je podle § 3 odst. 1, 2 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích, poplatníkem televizního poplatku, přičemž žalovaný se do evidence poplatníků přihlásil a tuto skutečnost nijak nezpochybnil. Tento poplatek byl povinen platit provozovateli vysílání ze zákona buď přímo, nebo prostřednictvím pověřené osoby, a to nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst. 1, 2 citovaného zákona). Žalovaný však svou zákonnou povinnost nesplnil a žalobkyni tak dluží za výše uvedené měsíce celkovou částku 540 Kč (tj. za 4 měsíců po 135 Kč). Současně má žalobkyně nárok i úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Úroky žalobkyni přísluší vždy od 16. dne kalendářního měsíce, za který nebyl poplatek uhrazen, s ohledem zákonem stanovenou splatnost poplatků, do dne sepisu žaloby [datum], neboť za další období žalobkyně úroky z prodlení nepožadovala, přičemž úroky činí kapitalizovanou částku 44,25 Kč. Obranu žalovaného soud neshledal jako důvodnou, neboť skutečnost, že žalovanému byl televizní přijímač odcizen, nezakládá automaticky zrušení jeho povinnosti poplatek hradit. Poplatník je totiž podle § 8 odst. 6 citovaného zákona povinen písemně oznámit provozovateli vysílání ze zákona, popřípadě pověřené osobě změny ve skutečnostech týkajících se evidence, tedy i skutečnost, že již není vlastníkem přijímače a tudíž není poplatníkem poplatku dle § 3 citovaného zákona. Změny je nutno nahlásit do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala, avšak žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by tuto skutečnost žalobkyni či pověřené osobě oznámil a tím jeho poplatková povinnost zanikla. Z tohoto důvodu jeho povinnost hradit televizní poplatek trvá. Ani skutečnost, že nemá v současné době dostatek finančních prostředků k úhradě dlužné částky, není důvodem, pro který by bylo možno žalobu zamítnout. 7. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo dále rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 1 126 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení za 2 úkony právní služby ve výši 400 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 7. 2014, a to za převzetí zastoupení a sepis žaloby po 200 Kč, 2 režijních paušálů po 100 Kč k těmto úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 stejné vyhlášky a 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. z částky 600 Kč, což činí 126 Kč. 8. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř., tedy do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť nebyly splněny podmínky pro delší lhůtu k plnění či plnění ve splátkách, o které ani žalovaný z důvodu jeho nepříznivé finanční situace nežádal.