116 C 262/2022-32 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobou došlou soudu dne 7. 6. 2022 se žalobkyně domáhá zaplacení shora uvedené částky. Žalobkyně je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ pojištění odpovědnosti“) v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“). Touto žalobou se žalobkyně domáhá po žalovaném zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok na zaplacení příspěvku žalovaným odvozuje žalobkyně z ustanovení § 4 odst. 1 zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je dle ustanovení § 4 odst. 6 zákona doručení písemné výzvy žalobkyně žalovanému. Splatnost příspěvku nastává po uplynutí nejméně 30 dnů od doručení této výzvy. Žalobkyně odeslala žalovanému výzvu dne 10. 12. 2020. Žalobkyně doručila žalovanému výzvu k úhradě dne 25. 12. 2020. Při zjišťování údajů o vozidle, neexistenci pojištění a povinné osobě vychází žalobkyně ze zákonem předepsaného procesu, upraveného v ustanovení § 15 odst. 1 až 3 zákona. Žalobkyně zjistila, že osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále pouze„ vozidlo“) je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Žalobkyně obdržela od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem informaci, že žalovaný je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník/provozovatel vozidla, č. j. 9568862. Podle § 4 odst. 2 zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Žalobkyně na základě zákona vychází z informací poskytnutých Ministerstvem dopravy z registru silničních vozidel a je oprávněna považovat je za správné. Žalovaný, coby vlastník/provozovatel, neměl ode 1. 7. 2020 do dne 8. 10. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena ust. § 1 odst. 2 zákona. Vozidlo tak bylo nepojištěno 100 dní a žalovaný tímto jednáním porušil zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Žalobkyni tak dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona vznikl nárok na příspěvek. Dle ustanovení § 4 odst. 3 zákona se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2 zákona, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Zároveň dle ust. § 4 odst. 4 zákona platí, že:„ Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.“ Žalobkyně v souladu s § 4 odst. 6 zákona zaslala žalovanému výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne 23. 2. 2021. Žalobkyně dále odeslala písemné upomínky k úhradě v rámci mimosoudní správy pohledávky, a to prostřednictvím [právnická osoba], a.s., která pro žalobkyni pohledávky po lhůtě splatnosti spravuje, když písemné upomínky byly zasílány žalovanému na všechny známé adresy dne 4. 10. 2021. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaný na předmětné výzvy nereagoval a ničeho neuhradil, žalovanému tak byla dne 1. 12. 2021 zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů od odeslání této upomínky, tj. ve lhůtě prodloužené nad rámec lhůty stanovené v ustanovení § 142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný po zaslání předžalobní upomínky neuhradil ničeho. Žalobkyně požaduje uhradit dlužnou částku spočívající v základu příspěvku, který je tvořen příslušnou zákonnou denní sazbou vynásobenou počtem dní, za něž nebylo pojištění odpovědnosti uhrazeno (a to dle ust. § 2 odst. 1, písm. H) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, konkrétně 65 Kč), která je vynásobena počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem, tedy 100 dní, celkem ve výši 6 500 Kč, a dále poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek na základě ustanovení § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč, a to dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání nařízenému soudem se nedostavil, soud rozhodl bez přítomnosti účastníků dle § 115a o.s.ř. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Žalobkyně zaslala žalovanému doporučeně výzvu ze dne 10. 12. 2020 k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně, neboť zjistila, že jeho osobní vozidlo [registrační značka] nebylo v období od 1. 7. 2020 do 8. 10. 2020 pojištěno. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky 6 800 Kč představující příspěvek za 100 dní nepojištění při denní sazbě 65 Kč, nejpozději do 60 dnů od doručení dopisu, popř. ke sdělení skutečností, které vylučují právo žalobkyně na příspěvek. Upomínkou ze dne 16. 4. 2021 zaslanou žalovanému doporučeně opětovně vyzývala žalobkyně žalovaného k úhradě nezaplaceného příspěvku včetně nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč a ke splnění této povinnosti byl žalovaný vyzýván prostřednictvím právní zástupkyně žalobkyně také předžalobní výzvou ze dne 1. 12. 2021 odeslanou téhož dne doporučeně. Dále byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvku dne 18. 3. 2021 a dne 4. 10. 2021. 5. Žaloba je důvodná. Žalovaný, o němž žalobkyně v souladu s ust. § 15 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 (dále jen„ zákon“) zjistila, že byl v žalovaném období vlastník a provozovatel osobního automobilu [registrační značka], nesplnil svou povinnost uzavřít povinné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, která vyplývá z ust. § 1 a 3 odst. 1, 2 zákona. Žalobkyni tak vznikl podle § 4 odst. 1 citovaného zákona nárok na příspěvek, jehož výše byla stanovená podle § 4 odst. 3 citovaného zákona jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost a výše denní sazby podle druhu vozidla, tj. 100 dní x 65 Kč (dle § 2 odst. 1 písm. d) vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí citovaný zákon), což činí 6 500 Kč. Kromě uvedené částky je podle § 4 odst. 4 citovaného zákona žalovaný povinen zaplatit žalobkyni také náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek dle § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve výši 300 Kč. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný uvedený příspěvek s poplatkem již uhradil, popř. že by k uvedenému vozidlu měl řádně sjednáno zákonné pojištění či že by nebyl vlastníkem tohoto vozidla Z tohoto důvodu soud žalobě zcela vyhověl a přiznal žalobkyni také úroky z prodlení z částky 6 500 Kč, na které má nárok podle § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 6. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o. s. ř. bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný procesní úspěch a před podáním žaloby zaslala žalovanému výzvu k plnění, náklady řízení ve výši 1 489 Kč k rukám jejího právního zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby do podání tzv. formulářové žaloby ve výši 600 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a to za převzetí zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby, 3krát režijní paušál po 100 Kč k těmto úkonům právní služby dle § 14b odst. 5 stejné vyhlášky a 21 % DPH z odměny a režijních paušálů, tj. z částky 900 Kč, což činí 189 Kč.