117 C 35/2022-27 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 2 040 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se dne [datum] a dne [datum] při jízdě na lince [číslo] hromadné dopravy provozované žalobkyní neprokázal přepravní kontrole platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala za každou neoprávněnou jízdu úhradu částky 1 020 Kč, představující jízdné ve výši 20 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč O provedených přepravních kontrolách byla sepsána hlášení, jejichž kopii žalovaný převzal. Žalovaný ač žalobkyní vyzván k úhradě dluhu upomínkou ze dne [datum] dosud na pohledávku žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Vzhledem k tomu, že účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115 a) o. s. ř.). 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný dne [datum] a dne [datum] cestoval na tramvajové lince [číslo] tj. prostředkem hromadné dopravy provozované žalobkyní, a na výzvu přepravního kontrolora se neprokázal platným jízdním dokladem. Na místě o tom bylo sepsáno hlášení o porušení tarifních a přepravních podmínek [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Žalobkyně vyzvala k úhradě dlužného jízdného ve výši 2x 20 Kč a stanovené přirážky k jízdnému ve výši 2x 1 000 Kč výzvou ze dne [datum] odeslanou žalovanému dne [datum], žalovaný však na výzvu nereagoval. 4. V předmětné věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Tím, že žalovaný použil dopravní prostředek žalobkyně, došlo mezi nimi ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě osob dle § 2550 občanského zákoníku. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, a současně povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné, a protože se žalovaný nemohl prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci i oprávnění požadovat po něm v obou případech neoprávněné jízdy dlužné jízdné ve výši 20 Kč a částku 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému v souladu s dle § 37 odst. 5 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb. o drahách. Soud proto žalovanému uložil, aby žalobkyni částku v celkové výši 2 040 Kč uhradil do tří dnů od právní moci rozsudku včetně příslušenství ve formě úroků z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, neboť žalovaný se s úhradou dluhu ocitl druhý den po jízdě v prodlení. Výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 5. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 142a o. s. ř. tak, že procesně neúspěšný žalovaný byl zavázán zaplatit procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku ve výši 400 Kč, tří úkonu právní služby po 200 Kč podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen AT), tří režijních paušálů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 AT a částky odpovídající 21 % DPH ve výši 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení činí 1 489 Kč.