130 C 401/2021-57 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 1 024 Kč s příslušenstvím z titulu dlužného jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platné jízdenky ve vlaku [právnická osoba] mezi stanicemi [obec] a [obec], hl. nádraží dne 21. 12. 2018. Žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] postoupily pohledávku za žalovaným na [anonymizována čtyři slova] smlouvou o postoupení pohledávek, která byla uzavřena na základě Rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] uzavřené dne 15. 12. 2015. Společnost [anonymizována čtyři slova] pak pohledávku postoupila na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení souboru pohledávek uzavřené dne 27. 2. 2020. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání nařízenému na den 23. 2. 2022 se účastníci, ač řádně a včas předvoláni, nedostavili, svou neúčast neomluvili. Soud tedy jednal v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků. Po provedeném dokazování, a to z listinných důkazů předložených žalobkyní a založených ve správním rejstříku soudu, soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný dne 21. 12. 2018 cestoval ve vlaku [právnická osoba] [číslo] na trase [obec] – [obec], hl. nádraží, kde na úseku mezi Dětmarovicemi a Karvinou předložil jízdenku se slevou ZTPIP, nárok na slevu však na požádání nedoložil. Byla přivolána hlídka policie ČR, která žalovaného ztotožnila. O tom bylo sepsáno oznámení o závadách a potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, v němž byl stanoven doplatek k jízdnému ve výši 24 Kč a přirážka ve výši 1 000 Kč splatné na místě. Hlášení žalovaný nepodepsal. Jízdné ani přirážku nezaplatil. Dne 15. 12. 2015 uzavřela původní věřitelka [právnická osoba] jako postupitel a [anonymizována čtyři slova] jako postupník rámcovou smlouvu o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek [číslo] v níž se původní věřitelka zavázala postupovat na postupníka v budoucnu pohledávky na zaplacení jízdného a příplatku na základě smluv o postoupení pohledávek, jejichž nedílnou součástí bude seznam postoupených pohledávek. Konkrétní smlouva o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek předložena nebyla. Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] mezi [právnická osoba] a [anonymizována čtyři slova] se seznamem postoupených pohledávek založená ve správním deníku soudu byla uzavřena dne 12. 1. 2016, tedy před vznikem žalované pohledávky. Dne 27. 2. 2020 uzavřely [anonymizována čtyři slova] a žalobkyně smlouvu o postoupení souboru pohledávek včetně pohledávky za žalovaným z titulu doplatku k předložené jízdence ze dne 21. 12. 2018. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět. Soud má sice za prokázáno, že mezi [právnická osoba] a žalovaným došlo dne 21. 12. 2018 k uzavření smlouvy o přepravě osob dle ust. § 2550 občanského zákoníku, žalovaný cestoval vlakem na základě zlevněného jízdního dokladu, aniž by doložil, že mu právo na slevu svědčí, tedy bez platného jízdního dokladu, a vznikla mu tak v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách povinnost zaplatit vedle dlužného doplatku na jízdném ve výši 24 Kč ještě přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč, postoupení této pohledávky na žalobkyni však prokázáno nebylo. V daném případě mělo dojít k dvojímu postoupení, a to nejprve na [anonymizována čtyři slova] a následně na žalobkyni. Ačkoli soud žalobkyni, dříve než nařídil jednání, vyzval k doplnění důkazních návrhů k prokázání postoupení pohledávky za žalovaným na [anonymizována čtyři slova], žalobkyně nepředložila k důkazu konkrétní smlouvu o postoupení pohledávek se seznamem postupovaných pohledávek, jak bylo sjednáno v rámcové smlouvě uzavřené mezi těmito subjekty. Za této situace nemohl soud dovodit, že [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] byla v době, kdy uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek s žalobkyní, oprávněna pohledávkou za žalovaným disponovat a že na základě smlouvy ze dne 27. 2. 2020 došlo k platnému postoupení žalované pohledávky na žalobkyni, tedy že žalobkyně je ve věci aktivně legitimována. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se ani nedostavila k jednání soudu, nemohla být v tomto směru soudem poučena dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto žalobu pro nedostatek procesní legitimace, resp. neprokázání procesní legitimace na straně žalobkyně zamítl. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému dle obsahu spisu v tomto řízení žádné náklady nevznikly.