130 C 42/2022-53 — Okresní soud v Karviné, pobočka Havířov

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 4 960 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na ni byla na základě smlouvy ze dne 3. 3. 2021 postoupena pohledávka původní věřitelky [právnická osoba] za žalovaným vzniklá z titulu spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tvrdila, že původní věřitelka uzavřela s žalovaným dne 19. 6. 2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru, a to na dálku prostřednictvím [webová adresa]. Úvěr ve výši 4 000 Kč byl žalovanému vyplacen na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem odpovídajícím číselnému označení smlouvy, tj. [číslo]. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 960 Kč nejpozději do 19. 7. 2019. Žalovaný neuhradil ničeho. Žalovaná částka se skládala z jistiny úvěru ve výši 4 000 Kč a poplatku ve výši 960 Kč. K tomu žalobkyně požadovala zákonný úrok z prodlení od 20. 7. 2019. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci jednal dne 23. 3. 2022 dle ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků řízení, když žalobkyně svou neúčast omluvila a žalovaný se bez omluvy, ač řádně a včas předvolán, nedostavil. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 3. 3. 2021 se seznamem postupovaných pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že na žalobkyni byly postoupeny pohledávky původní věřitelky [právnická osoba] ze smluv po zápůjčce uvedených v seznamu pohledávek. 4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že tato byla datována dne 21. 1. 2016 a je v ní uvedeno, že na základě žádosti žalovaného se uzavírá smlouva o spotřebitelském úvěru a původní věřitelka se zavazuje poskytnout žalovanému úvěr ve výši 4 000 Kč za poplatek ve výši 960 Kč na dobu 30 dnů, tj. do 19. 7. 2019. Ve smlouvě je vedle osobních a kontaktních údajů o žalovaném uvedeno jeho číslo účtu [bankovní účet] Smlouva nebyla vlastnoručně podepsána smluvními stranami. Na konci smlouvy je uvedeno, že smlouva byla podepsána dne 19. 6. 2019, jméno a příjmení žalovaného, datum jeho narození a klientské číslo s tím, že žalovaný smlouvu podepsal elektronicky v systému původní věřitelky na webových stránkách [webová adresa]. 5. Z potvrzení o odeslání finančních prostředků soud zjistil, že potvrzení vystavila původní věřitelka. Je zde označen žalovaný jako plátce služby označené„ poskytnutí půjčky“, období poskytování služeb od 19. 6. 2019 do 19. 7. 2019, částka ve výši 4 000 Kč, poplatek ve výši 960 Kč a celkem k zaplacení částka ve výši 4 960 Kč. 6. Z podacího lístku odesílatele [právnická osoba] podaného dne 13. 4. 2021 a formuláře pro standardní informace soud nečinil žádný závěr o skutkovém stavu. 7. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žalobě nelze vyhovět, neboť uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru nebylo prokázáno. Soudu byla předložena listina obsahující smlouvu, která však nebyla opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Závěr o uzavření smlouvy nemohl soud dovodit ani z předloženého potvrzení o odeslání finančním prostředků, neboť uvedená listina je pouhým prohlášením původní věřitelky. Další důkazní návrhy, z nichž by bylo možno dovodit uzavření smlouvy, např. výpisy z účtů nebo dotazy na banky, jejichž prostřednictvím byl převod uskutečněn, žalobkyně nenavrhla. Skutečnost, zda došlo k tvrzenému postoupení pohledávky na žalobkyni za takto zjištěného skutkového, není významná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně se jednání nezúčastnila, nemohl jí soud v tomto směru poskytnout poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud proto žalobu zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.